Paměť sociální

Verze z 27. 2. 2018, 16:05, kterou vytvořil ZRN (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

paměť sociální – významově dvojznačný pojem, který může označovat: 1. to, co si pamatuje (tzn. aktualizuje v podobě vzpomínání) individuum, pokud obsahem této paměti jsou soc. jevy, procesy a události (p.s. individua); 2. to, co si pamatuje, na co se rozpomíná a co používá nějaké společenství (p.s. skupiny, národa, kult. okruhu, event. lidstva). Ze s-gického hlediska se pojmem a problémem p.s. poprvé systematicky zabýval M. Halbwachs v pracích Les cadres sociaux de la mémoire (1925) a Mémoire et société (1949), v nichž ukázal, že paměť není mechanickou schopností registrace probíhajících jevů, konzervace dojmů, pozorování či idejí, ale že spočívá na kontinuální rekonstrukci minulosti pamatujícím si a vzpomínajícím subjektem. Tato rekonstrukce může podle Halbwachse probíhat jen díky tomu, že člověk patří k určité skupině, která vytváří spol. rámec (cadre social) každého procesu pamatování, že přísluší ke třídě, národu, straně, církvi či jiné skupině, s níž se identifikuje. Změna skup. příslušnosti proto nutně znamená také „rekonstituci“ vzpomínek. Specifika různých soc. skupin v různých hist. epochách působí na rozsah a charakter skup. paměti. Jak patrno, jde u Halbwachse v zásadě o úvahy o soc. determinaci individ. paměti, i když pojem p.s. u něho také figuruje. P.s. se později zabýval mj. P. L. Berger, který ukázal, jak individuum v každé jednotlivé významnější etapě svého života „nově píše“ svůj životopis, jak odlišně klade akcenty, jak vytěsňuje určité události a jiné zakládá do odlišných kontextů atd., aniž nutně vědomě podvádí nebo kamufluje.

Obsahem p.s. jsou podle estonského filozofa J. Rebanea: 1. vědění v nejširším smyslu (včetně návyků a dovedností); 2. logická struktura myšlení (včetně matem. procedur); 3. soc. hodnoty. Soc. informace je fixována a předávána především prostřednictvím znakových a dalších sdělovacích systémů. Nositeli soc. informace jsou také výrobní prostředky a spol. výsledky práce, tedy „materiální kultura vcelku“ a systém spol. vztahů. Existence fixované, přenášené a aktualizované p.s. je předpokladem rozvoje vědění obecně a vědy zvl., tradice a hist. vědomí. Pojmy p.s. a hist. vědomí se nekryjí, hist. vědomí je však podmíněno existencí p.s. jako kumulované a aktualizované informace o minulých soc. událostech, jež se z určité perspektivy a zejm. z hlediska určité soc. potřeby či funkce jeví jako hist. relevantní nebo irelevantní. Obsahy p.s. jsou vždycky znovu buď aktualizovány, nebo vytěsňovány, přičemž procesy aktualizace a vytěsnění jsou interpretačními procedurami, které závisejí na lidských potřebách a aktivitách. Související pojem tradice se dále asociuje s pojmy modernost, konzervatismus, pokrok, regres atd. Pojem p.s. souvisí také úzce s aplikací biografické metody v s-gii.

social memory mémoire sociale Sozialgedächtnis memoria sociale

Literatura: Berger, P. L.: Invitation to Sociology. Harmondsworth 1966; Halbwachs, M.: Mémoire et société. Paris 1949; Rebane, J.: Principy socialnoj pamjati. Filosofskije nauki, 1977, č. 5; Rebane, J.: Kategoria „pamięci społecznej“. Człowiek i śąwiatopoglad, 1982, č. 1–2.

Alena Miltová