Podmiňování

Verze z 11. 12. 2017, 18:02, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

podmiňování – jeden ze zákl. psych. procesů, který umožňuje adaptaci organismu na měnící se vnější podmínky a spočívá v opakovaném sdružování nepodmíněného (vrozeného) podnětu (např. pocitu hladu) s podnětem podmíněným, původně indiferentním (např. zvukem zvonku). Zkoumání procesu p. se jako první věnoval I. P. Pavlov na začátku 20. st. V jeho klasickém p. se u psů vytvořil podmíněný reflex na zvuk zvonku, který vyvolával stejnou reakci slinění jako dříve nepodmíněný podnět potrava. Vedle tohoto reaktivního p., kdy organismus reaguje na podněty z vnějšku, aniž má možnost je nějak ovlivňovat, existuje ještě operativní p., které spočívá v posilování vlastní aktivitou organismu. Vzhledem k tomu, že tento druhý způsob vyžaduje určité instrumentální zařízení (mechanické nebo elektrické), nazývá se také instrumentální p. U obou typů p. je zákl. podmínkou celého procesu časové spojení podmíněného podnětu a nepodmíněného podnětu. Výsledkem procesu p. je podmíněný reflex, který tvoří fyziologický základ učení. U člověka se tyto elementární komponenty procesu učení vytvářejí na rozdíl od zvířat nejen pod vlivem biol., ale i soc. podmínek. Signály pro vytvoření podmíněných reflexů u člověka nemusejí být jen konkrétní podněty z reality (první signální soustava), ale i obecné slovní signály (druhá signální soustava). Tato skutečnost má význam pro sociální učení.

conditioning conditionnement Koditionierung, Bedingen condizionamento

Literatura: Holland, J. G.Skinner, B. F.: (1961) Analýza chování. Praha 1968; Pavlov, I. P.: Výbor ze spisů. Praha 1952.

Růžena Komárková