Skupiny setkávání: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">skupiny setkávání</span> – překlad angl. ''encounter groups'' – jedna z forem skup. psychoterapie, kladoucí důraz na možnosti stimulovat osobní dovednosti v [[vztahy interpersonální|interpersonálních vztazích]]. Bohatě se rozvětvila a rozšířila v 60. l. v psychiatrii, poradenství, soc. výcviku apod. Zatímco hlubinné psychoterapeutické směry zdůrazňují restrukturaci osobnosti, filozofie ''e.g.'' proklamuje především zážitkové rozměry, a proto se tato spec. forma psychoterapie orientuje na: ''1.'' rozvoj dovednosti lepší komunikace s druhými lidmi; ''2.'' prohlubování vzájemných vztahů (výuka, jak lépe porozumět vlastnímu prožívání mezilidských interakcí); ''3.'' výcvik ve schopnosti postřehu rozdílů v citlivosti na reakce druhých lidí; ''4.'' uvědomování pocitů vlastního [[tělo|těla]] a fyziologických procesů; ''5.'' stimulaci tvořivých potencialit, resp. [[kreativita|kreativity]]; ''6.'' přehrávání a nácvik situací a problémů spadajících do [[management|managementu]]; ''7.'' stimulaci vzájemnosti a mezilidské kooperace při řešení různých úkolů; ''8.'' návody, jak se zbavit [[předsudek|předsudků]] a egoistického vnímání druhých, jak vnímat celek situace jako nadsumativní hodnotu a nikoliv jen jako prostý součet jeho částí. ''E.g.'' jako [[hnutí]] hist. inicioval souběh několika psychoterapeutických a manažersko-výcvikových směrů a ideologie personalistického liberalismu. Na samotném začátku stojí skupiny, které vymyslel r. 1947 ''K. Lewin'' na základě přesvědčení, že moderní společnost klade důraz na zvládnutí technologií, ale vůbec se nestará o výcvik a rozvoj mezilidských vztahových dovedností. Mezi zdroje ''e.g.'' lze počítat také [[gestaltismus]] a „na klienta soustředěnou psychoterapii“ ''C. R. Rogerse'', který zahájil éru tzv. intenzívních skupinových procesů. ''E.g.'' jako terapeutický proces se ve skupinách, v nichž je zdůrazněna verbálně komunikační složka (na rozdíl od pohybových, dotykových či muzikoterapeutických variant), odvíjí podle několika univerzálních pravidel: ''a)'' asociativního rozhojnění materiálu, ''b)'' popisu minulých zážitků, ''c)'' nácviku vyjadřování negativních pocitů, ''d)'' průzkumu osobnostně význ. materiálu, ''e)'' vyjadřování bezprostředně vznikajících interpersonálních emocí, ''f)'' nácviku sebepřijetí a začátek změny, ''g)'' odbourávání fasád a mimikry vlastního skutečného já, ''h)'' individ. posilování získaných zkušeností zpětnovazebními kanály, ''ch)'' konfrontace s ostatními členy rodiny, ''i)'' vyjadřování pozitivních pocitů, ''j)'' behaviorální změny po skončeném skup. výcviku, ''k)'' konečné fáze: gradace příslušných změn. Terapii pomocí ''s.s.'' převzalo v různých modifikacích také současné tzv. [[hnutí komunitní|komunitní hnutí]].
+
<span id="entry">skupiny setkávání</span> – překlad angl. ''encounter groups'' – jedna z forem skup. psychoterapie, kladoucí důraz na možnosti stimulovat osobní dovednosti v [[vztahy interpersonální|interpersonálních vztazích]]. Bohatě se rozvětvila a rozšířila v 60. l. v psychiatrii, poradenství, soc. výcviku apod. Zatímco hlubinné psychoterapeutické směry zdůrazňují restrukturaci osobnosti, filozofie ''s.s.'' proklamuje především zážitkové rozměry, a proto se tato spec. forma psychoterapie orientuje na: ''1.'' rozvoj dovednosti lepší komunikace s druhými lidmi; ''2.'' prohlubování vzájemných vztahů (výuka, jak lépe porozumět vlastnímu prožívání mezilidských interakcí); ''3.'' výcvik ve schopnosti postřehu rozdílů v citlivosti na reakce druhých lidí; ''4.'' uvědomování pocitů vlastního [[tělo|těla]] a fyziologických procesů; ''5.'' stimulaci tvořivých potencialit, resp. [[kreativita|kreativity]]; ''6.'' přehrávání a nácvik situací a problémů spadajících do [[management|managementu]]; ''7.'' stimulaci vzájemnosti a mezilidské kooperace při řešení různých úkolů; ''8.'' návody, jak se zbavit [[předsudek|předsudků]] a egoistického vnímání druhých, jak vnímat celek situace jako nadsumativní hodnotu a nikoliv jen jako prostý součet jeho částí. ''S.s.'' jako [[hnutí]] hist. inicioval souběh několika psychoterapeutických a manažersko-výcvikových směrů a ideologie personalistického liberalismu. Na samotném začátku stojí skupiny, které vymyslel r. 1947 ''K. Lewin'' na základě přesvědčení, že moderní společnost klade důraz na zvládnutí technologií, ale vůbec se nestará o výcvik a rozvoj mezilidských vztahových dovedností. Mezi zdroje ''s.s.'' lze počítat také [[gestaltismus]] a „na klienta soustředěnou psychoterapii“ ''C. R. Rogerse'', který zahájil éru tzv. intenzívních skupinových procesů. ''S.s.'' jako terapeutický proces se ve skupinách, v nichž je zdůrazněna verbálně komunikační složka (na rozdíl od pohybových, dotykových či muzikoterapeutických variant), odvíjí podle několika univerzálních pravidel: ''a)'' asociativního rozhojnění materiálu, ''b)'' popisu minulých zážitků, ''c)'' nácviku vyjadřování negativních pocitů, ''d)'' průzkumu osobnostně význ. materiálu, ''e)'' vyjadřování bezprostředně vznikajících interpersonálních emocí, ''f)'' nácviku sebepřijetí a začátek změny, ''g)'' odbourávání fasád a mimikry vlastního skutečného já, ''h)'' individ. posilování získaných zkušeností zpětnovazebními kanály, ''ch)'' konfrontace s ostatními členy rodiny, ''i)'' vyjadřování pozitivních pocitů, ''j)'' behaviorální změny po skončeném skup. výcviku, ''k)'' konečné fáze: gradace příslušných změn. Terapii pomocí ''s.s.'' převzalo v různých modifikacích také současné tzv. [[hnutí komunitní|komunitní hnutí]].
  
 
<div class="translations">
 
<div class="translations">

Aktuální verze z 4. 3. 2018, 11:33

skupiny setkávání – překlad angl. encounter groups – jedna z forem skup. psychoterapie, kladoucí důraz na možnosti stimulovat osobní dovednosti v interpersonálních vztazích. Bohatě se rozvětvila a rozšířila v 60. l. v psychiatrii, poradenství, soc. výcviku apod. Zatímco hlubinné psychoterapeutické směry zdůrazňují restrukturaci osobnosti, filozofie s.s. proklamuje především zážitkové rozměry, a proto se tato spec. forma psychoterapie orientuje na: 1. rozvoj dovednosti lepší komunikace s druhými lidmi; 2. prohlubování vzájemných vztahů (výuka, jak lépe porozumět vlastnímu prožívání mezilidských interakcí); 3. výcvik ve schopnosti postřehu rozdílů v citlivosti na reakce druhých lidí; 4. uvědomování pocitů vlastního těla a fyziologických procesů; 5. stimulaci tvořivých potencialit, resp. kreativity; 6. přehrávání a nácvik situací a problémů spadajících do managementu; 7. stimulaci vzájemnosti a mezilidské kooperace při řešení různých úkolů; 8. návody, jak se zbavit předsudků a egoistického vnímání druhých, jak vnímat celek situace jako nadsumativní hodnotu a nikoliv jen jako prostý součet jeho částí. S.s. jako hnutí hist. inicioval souběh několika psychoterapeutických a manažersko-výcvikových směrů a ideologie personalistického liberalismu. Na samotném začátku stojí skupiny, které vymyslel r. 1947 K. Lewin na základě přesvědčení, že moderní společnost klade důraz na zvládnutí technologií, ale vůbec se nestará o výcvik a rozvoj mezilidských vztahových dovedností. Mezi zdroje s.s. lze počítat také gestaltismus a „na klienta soustředěnou psychoterapii“ C. R. Rogerse, který zahájil éru tzv. intenzívních skupinových procesů. S.s. jako terapeutický proces se ve skupinách, v nichž je zdůrazněna verbálně komunikační složka (na rozdíl od pohybových, dotykových či muzikoterapeutických variant), odvíjí podle několika univerzálních pravidel: a) asociativního rozhojnění materiálu, b) popisu minulých zážitků, c) nácviku vyjadřování negativních pocitů, d) průzkumu osobnostně význ. materiálu, e) vyjadřování bezprostředně vznikajících interpersonálních emocí, f) nácviku sebepřijetí a začátek změny, g) odbourávání fasád a mimikry vlastního skutečného já, h) individ. posilování získaných zkušeností zpětnovazebními kanály, ch) konfrontace s ostatními členy rodiny, i) vyjadřování pozitivních pocitů, j) behaviorální změny po skončeném skup. výcviku, k) konečné fáze: gradace příslušných změn. Terapii pomocí s.s. převzalo v různých modifikacích také současné tzv. komunitní hnutí.

encounter groups groupes de rencontre encounter groups gruppi di incontro

Literatura: Kratochvíl, S.: Psychoterapie. Praha 1988; Rogers, C. R.: Freedom to Learn. Columbus, Ohio, Merril 1969; Rogers, C. R.: Challenges of Humanistic Psychology. New York 1972.

Michal Černoušek