Byrokracie

byrokracie – (z řec. kratos = síla, vláda a fr. výrazu pro úřad – bureau, jenž vznikl odvozením z názvu látky, kterou byl ve středověké Francii pokrýván stůl v místnosti, když se zde měla sejít nejvyšší královská finanční rada) – termín, který se začal používat kolem poloviny 18. st., a to v těchto významech: 1. v běžném styku a v novinářské praxi pro zdlouhavost, komplikovanost, nepřehlednost úředního jednání z hlediska klientů; 2. v politologii pro vládu uskutečňovanou prostřednictvím jmenovaných úředníků, s velmi omezenou možností občanů zasahovat do řízení veř. věcí; 3. v s-gii jako snaha o racionální řízení velkých organizací správního i výrobního charakteru, což je význam M. Webera, který téma b. pojal a rozpracoval systematicky. Oproti jiným formám správy se b. vyznačuje rozhodováním podle obecných a neosobních pravidel, stanovením pevné kompetence jednotlivým úředníkům, hierarchickou strukturou rozhodování, odborně školeným personálem, jenž je vzhledem k organizaci v zaměstnaneckém poměru. Tím vším se b. liší zejm. od předchozích forem správy a představuje podle Webera jeden ze zákl. předpokladů racionálního kap. podnikání. Další vývoj s-gie přinesl kritiku Weberovy koncepce. R. K. Merton upozornil na ritualismus b., který se projevuje tím, že dodržování předpisů a pravidel se mění z pouhého prostředku v hlavní cíl jednání byrokrata. Odtud Mertonovo vymezení b. jako prostředku, který se přeměnil v samoúčel. Dysfunkční charakter b. analyzovali ve 40. a 50. l. také P. Selznick, A. W. Gouldner a další. S novým pohledem na b. přišel počátkem 60. let M. Crozier. Byrokratický úředník není podle něj pasivně formován tlakem své organizace, jak se domníval Weber i Merton. Úředníci naopak dovedně využívají právě ty prostředky, které byly zavedeny ke kontrole jejich činnosti. B. dokáže poskytnout ochranu a alibi všem svým zaměstnancům. Ti, kdo jsou v kontaktu s realitou, nemohou rozhodovat, ti, kdo rozhodují, nemusí se obávat kontaktu s realitou. Zablokovaná komunikace je preferována všemi, neboť všechny zbavuje zodpovědnosti. B. není schopna zbavit se sama svých dysfunkcí, protože každou změnu je ochotna provádět pouze byrokratickými opatřeními. Jestliže se Weber domníval, že přísně racionální organizace připraví člověka o jeho lidskost, podle Croziera egoismus člověka triumfuje a připravuje organizace o jejich racionalitu.

Téma b. tak představuje pro s-gii určitou výzvu. Dysfunkce, přemístění cílů, samoúčelnost tohoto lidského výtvoru přispěla v 60. l. ke zpochybnění optimistických představ s-gie o možnosti programované společnosti. Stinné stránky organizovaného jednání, které právě b. dokumentuje zvlášť názorně, vedou část sociologů do pozice neoliberalismu, který požaduje, aby především státní správa získala skromnější postavení a omezila své zásahy do života společnosti, neboť společnost nelze měnit dekretem. Crozierův pohled na úředníky jako na oběti i komplice b. odpovídá důrazu interpretativní sociologie na interakční přístup ke společnosti, jenž vychází nikoli z pozitivistických a funkcionalistických vnějších formujících tlaků, nýbrž od aktivního jedince, který dokáže využít i těch nejvěcnějších zásad ke svým čistě osobním cílům. Komplikovanou otázkou je problém postavení b. z hlediska podílu na moci. Podle R. Bendixe a R. G. Dahrendorfa je b. v moderní společnosti všemocná, není však schopna určovat, jak má být její moc využita. Je vždy součástí vládnoucí třídy, nikdy však sama nevládne. Je to typická servisní třída (termín K. Rennera). V zájmu b. je vždy podílet se na moci těch, kteří moc kontrolují, i když samotná b. nerozhoduje o tom, kdo to bude. Dahrendorf přirovnává b. k žoldnéřské armádě operující v podmínkách konfliktu tříd. Je neustále v boji, je však nucena dávat své síly do služeb měnících se pánů. Jednoznačné určení mocenské pozice b. je ztíženo tím, že dělba moci má v jejím případě výrazně kontinuitní charakter. Špičky b. splývají s mocenskou elitou, zatímco základ této organizace je tvořen bezvýznamnými a lehce zaměnitelnými zaměstnanci.

bureaucracy bureaucratie Bürokratie burocrazia

Literatura: Crozier, M.: La Société bloquée. Paris 1971; Crozier, M.: Le Phénoméne bureaucratique. Paris 1964; Dahrendorf, R.: (1957) Class and Class Conflict in Industrial Society. Stanford 1959; Gouldner, A. W.: Patterns of Industrial Bureaucracy. Glencoe 1954; Merton, R. K.: Bureaucratic Structure and Personality. Social Forces, 1940, č. 18; Merton, R. K.: Social Theory and Social Structure. Glencoe 1957; Selznick, P.: TVA and the Grass Roots. Berkeley 1949; Weber, M.: Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1925.

Jan Keller


Viz též heslo byrokracie v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)