Celek a část
celek a část – korelativní pojmy postihující vztah množiny a prvku, množiny a podmnožiny, systému a subsystému, organizace a jejích složek. Způsobem zkoumání je dána určitá hierarchie objektů, které jsou vzhledem k nižší úrovni celky a vzhledem k vyšší úrovni částmi. Např. pracovní skupina je vzhledem k jednotlivým členům celkem, zároveň je ale částí org. struktury podniku. Z fil. hlediska je vztah c. a č. pojímán různým způsobem. Atomismus uznává existenci dále nedělitelných prvků hmoty a připouští tedy objekty, které jsou jenom částmi. Toto pojetí je v rozporu s poznatky fyziky, podle nichž zásadně neexistují „poslední“ složky hmoty. Mechanicismus předpokládá, že celek je plně postižitelný souhrnem svých částí a že je proto na ně redukovatelný. Naproti tomu holismus přisuzuje celku vlastnosti, které nepřísluší ani jeho částem, ani jejich pouhé agregaci. Specifičnost celku je dána strukturními vztahy mezi jeho částmi i jejich vzájemnou interakcí. Kritéria, podle nichž by bylo možno rozlišit organický celek od pouhého agregátu částí, nebyla zatím konkrétně a explicitně stanovena. Uvažme jenom rozdíl mezi dvěma celky: lesem, který není jenom agregátem jednotlivých stromů, a hromadou písku, kterou lze považovat za agregát jednotlivých zrníček (ale i v tomto případě, jak je známo již z antiky, nelze jednoznačně říci, kolik zrníček již vytváří hromadu). Analogický rozdíl je mezi společností a pouhým statist. souborem osob, z čehož vyplývá jeden z problémů s-gického empir. zkoumání: sumarizací znaků (vlastností) jednotlivců nevzniká adekvátní popis společnosti. Dalším problémem je, kdy přestává být celek celkem, odstraňujeme-li postupně některé z jeho částí, např. kdy se automobil stává vrakem nebo kdy přestává fungovat skupina po redukci svých členů. Vztah c. a č. je dále podmíněn tím, zda celek obsahuje konečný nebo nekonečný počet prvků. Pouze pro konečný počet prvků platí starý metodol. postulát, že celek je větší než jeho části. Máme-li co činit s celky, které obsahují nekonečně mnoho prvků (např. s množinou všech celých čísel), pak jejich podmnožiny (např. množina sudých celých čísel) mají stejnou mohutnost; v tomto případě se tedy část rovná svému celku.
whole and part ensemble et part der Teil und das Ganze insieme e parte
Literatura: Lange, O.: Celek a vývoj ve světle kybernetiky. Praha 1966.