Hájek Mojmír
Hájek Mojmír
v Miroslavi (okr. Znojmo)
v Brně
Po maturitě na reálném gymnáziu v Ivančicích (1932) studoval bohamistiku a filosofii na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (absolv. 1937, PhDr. 1938, disertace Sociologické šetření moravské vesnice v rozpětí generačním – Neslovice 1904–1934). Kromě totálního nasazení za válečné okupace a několikaměsíční vojenské služby působil jako středoškolský učitel, v letech 1945–50 byl uvolňován k výkonu funkce asistenta v sociologickém semináři Masarykovy univerzity. Roku 1949 byl vyškrtnut z KSČ z důvodů obhajoby sociologie před jejím rušením po únoru 1948. K sociologii se vrátil v době její obnovy v 60. letech, v letech 1964–78 (penzionování) působil na Univerzitě J. E. Purkyně (dnešní Masarykova univerzita v Brně). Titul kandidáta věd (CSc.) získal v roce 1966 na základě práce Sociologie horníka v časovém průřezu 1946–1948, habilitoval se v roce 1968 prostřednictvím odlišné práce Sociologie horníka (zkrácený rukopis z roku 1949). Pro potřeby řízení k získání doktorátu věd (DrSc.) v roce 1975 předložil a obhájil strojopis Kapitoly ze sociologie horníka (průmyslu), sociologie venkova (zemědělství) a sociologie jazyka (sociolingvistika), z ne zcela jasných příčin však oficiálně habilitován nebyl. Aktivně působil v řadě komisí a ve výzkumných ústavech spjatých zejména se sociologií průmyslu, jeho bohatá přednášková a popularizační činnost zasahovala také do sociologie tělesné výchovy.
Hájek patřil ke skupině Bláhových žáků, kteří se explicitně hlásili k tzv. brněnské sociologické škole. V těchto intencích se namísto kultivace teoretické sociologie snažil o konkrétní empirické výzkumy. Měl velký podíl na organizaci a praktickém provádění výzkumů na východní Moravě a na široce koncipovaném výzkumu poválečného Brna. Stěžejním tématem se mu stalo hornictví. Ačkoli žádná z jeho rozsáhlých studií nevyšla knižně (publikována byla pouze předválečná disertace), to, co napsal Hájek v rámci svých kvalifikačních prací a dílčích studií, tvoří podstatný příspěvek k sociologickému zpracování hornické problematiky (v poválečném posudku jeho habilitačního spisu I. A. Bláha oceňoval, že jde o práci průkopnickou, která nemá předlohu v zahraničí). Jeho sociologie horníka, kterou zpracovával především ve 40. letech a později spíše jen doplňoval, nese zřetelnou stopu Bláhovy sociologie sociálních typů i jeho metodologického pluralismu a terminologie. Ke sběru dat v Rosicko-Oslavanském a Ostravském revíru Hájek použil především různé typy skupinových a individuálních interview, dále zúčastněného pozorování (za okupace byl nasazen na jámu Július v Zastávce u Brna, kde vznikl jeho záměr psát o hornících), analýzy písemných úředních údajů a statistik, rozhovorů se znalci různých úseků hornického života, autobiografií horníků, jejich korespondence i jednotlivých různorodých písemných záznamů a projevů. Dotazníky byly spíše doplňkovým nástrojem z důvodů jejich údajné nespolehlivosti v tomto sociálním prostředí. Výsledkem se stal poměrně komplexní popis hornického životního stylu, který analogicky k Bláhovi dělil na „životní sloh hmotný“ (šacení, bydlení, výživa a spotřeba obecně, hygiena, populační chování) a „životní sloh duchovní“ (politický, kulturní, náboženský, právní, mravní, estetický život). Pozornost věnoval i takovým detailům, jako byly účesy hornických žen a dívek v různých životních etapách nebo hornický slang. Po vzoru svého učitele Bláhy věnoval Hájek nemalou pozornost sociální patologii hornického života a úvahám o její nápravě.
Vedle hornictví je z jeho děl patrný zájem o oblast sociologie zemědělství a venkova, sociologie průmyslového podniku a práce, sociologie tělesné kultury a sportu, věnoval se také reflexi dědictví brněnské sociologické školy. Z rozsahem méně zastoupených témat jde především o sociologii jazyka, pojatou ovšem spíše positivisticky než v linii tzv. obratu ke kultuře/jazyku, jímž prošla západní věda v 60. letech.
Bibliografie: M. Hájek: Komplexní sociologická bibliografie (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1982).
Knihy: Jak funguje moravská vesnice (Neslovice) v oblasti života kulturního? (Sociologická společnost, Praha 1940); Sociologické šetření moravské vesnice v rozpětí generačním (Neslovice 1904 – 1934) (Ministerstvo zemědělství, Praha 1948); Přehled základů sociologie pro profesory středních odborných škol (Krajský pedagogický ústav, Brno 1969; spoluautoři Pavel Tomášek a Miroslav Gregor); Sociologie pro vedoucí pracovníky v oblasti generálního ředitelství ČAZ v Praze (Ostrava 1974–76).
Studie: O průzkumu venkova z hlediska sociologického (Sociologická revue 1946); O významu sociologického průzkumu v hornictví (Sociologický sborník 1946); Sociální funkce rolníka (Věda a život 1947); Zpráva o sociologickém výzkumu Moravských kopanic a oblasti přilehlé (Sociologický sborník 1947); Zpráva o sociologickém výzkumu města brna (Sociologický sborník 1947); Je dnešní škola životná? (Sociologcký sborník 1947); Hornická hygiena (Sociologická revue 1948); Hornický řeč (Slezský sborník 1948); Podíl Brněnské sociologické školy na rozvoji terénního výzkumu u nás (Sociologický časopis 1968); Projekt sociologického výzkumu horníků ve čtyřicátých letech (Sociologica 1969); K problematice horníkova kulturního fungování v oblasti OKD ve druhé polovině čtyřicátých let (Slezský sborník 1969); Pojetí sociologického výzkumu horníka ve čtyřicátých létech (Sociologica 1969); Metodické zásady sociologického výzkumu (Sociologický časopis 1972); Jednota odborného a výchovného aspektu (Universitas 1973); Sociologie a proces integrace ostravské průmyslové oblasti (Slezský sborník 1975).
Příspěvky ve sbornících: Die ethnographiesche Erfoeschung des Gebietes Gottwaldov sociologisch gesehen (Sborník prací FF brněnské university 1966, 1969); Bruno Zwicker – významný představitel BSŠ, Mnohovrstevnatost Brněnské sociologické školy (J. Obrdlíková, ed.: Brněnská sociologická škola. Socialistická akademie, Brno 1966); K vývoji sociologického výzkumu v Brněnské sociologické škole (J. Obrdlíková – D. Slávik, eds.: O koncepci dějin československé sociologie. Socialistická akademie, Praha – Brno 1968); Miner's Work (Sborník prací FF brněnské university 1968); Problematika venkova ve vědeckém úsilí Brněnské sociologické školy (J. Tauber – J. Kolařík, eds.: Historie české a slovenské sociologie venkova. ČAZ, Praha 1969); Sociologie venkova v USA (Sborník prací FF brněnské university 1971); Bruno Zwicker, život a dílo (Sborník prací FF brněnské university 1971); K některým aspektům dialektu (Sborník prací FF brněnské university 1971); Průmyslový závod a oblast (Průmyslový závod a oblast. 1972); Vztak sociologie k praxi – jeho možnosti v hornictví (Sborník prací FF brněnské university 1972); K některým metodickým aspektům sociolinguistiky (Sborník prací FF brněnské university 1973; spoluautor Jan Chlupek); K některým metodologickým problémům sociologie jazyka (Sborník prací FF brněnské university 1974); Kontinuitní souvislost české odborné sociologické terminologie (Sborník prací FF brněnské university 1974); Některé principy koordinovaného postupu sociologie a etnografie při výzkumu socialistické vesnice (Současná vesnice. Blok, Brno 1978); Kategorie předmětného pole v oblasti tělesné kultury (Sborník prací FF brněnské university 1979); Činnost brněnské pobočky Masarykovy sociologické společnosti po druhé světové válce (Sborník prací FF brněnské university 1984).
Mimo sociologii: Paměti prof. Mojm. Hájka na působení na Husovickém gymnáziu (Brno 1994).
Literatura: P. Hauser: Vzpomínka na doc. PhDr. Mojmíra Hájka, CSc. (Universitas 1999/1: 38); Jiří Sedlák: Tři sociologové z Bláhovy brněnské sociologické školy (B. Zwicker, J. Obrdlíková, M. Hájek) (Universitas 2011/1: 53–59); Antonín Suchánek: Osudy sociologů (Sociologické aktuality 2, 1991, 3: 13–14).
Mojmír Hájek je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.