Hampl Martin

Hampl Martin

v Praze

Hampl Martin 01.jpg

Vystudoval geografii na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze (absolv. 1962), kde rovněž získal doktorát z ekonomické geografie (RNDr. 1968) a kandidaturu věd (CSc. 1968). Na téže fakultě byl v roce 1990 jmenován docentem na základě habilitační práce Teorie strukturální a vývojové organizace geografických systémů, ve stejném roce byl jmenován také doktorem věd (DrSc.) a v roce 1992 profesorem. V letech 1992–96 byl vedoucím katedry sociální geografie. Od roku 1994 je členem Učené společnosti ČR, dále je dlouholetým (čestným) členem České a Slovenské geografické společnosti. Obdržel stříbrnou (1995) a jubilejní (1998) medaili Univerzity Karlovy v Praze a pamětní medaili Univerzity Komenského v Bratislavě (1999).

Hampl je sociálním geografem mezinárodního významu, od počátku své akademické dráhy se přitom věnuje jak teorii sociální geografie, tak konkrétním výzkumům a analýzám na regionální i celostátní úrovni. V teoretické oblasti se od počátku věnoval teorii diferenciace a komplexity sociálněgeografických systémů, především v návaznosti na svého učitele Jaromíra Korčáka a klasickou sociologickou teorii (Teorie komplexity a diferenciace světa se zvláštním zřetelem na diferenciaci geografickou, 1971; Teorie strukturální a vývojové organizace geografických systémů, 1988). Významná je rovněž jeho teorie hierarchie reality, podle níž dochází k vytváření stále nových nositelů diferenciace, zatímco meziregionální diference vývojově nižších jevů se snižuje prostřednictvím difusních procesů (Hierarchie reality a studium sociálněgeografických systémů, 1989). V díle Realita, společnost a geografická organizace (1998) se pokusil o komplexní zhodnocení vztahu společnosti a jejího prostředí na základě strukturace (1.) homogenity lidského druhu, (2.) sociální organizace společnosti a (3.) geografické organizace společnosti.

V oblasti konkrétního výzkumu se Hampl významnou měrou podílel na tvorbě sociálněgeografické regionalizace českých zemí a tuto makrogeografickou rovinu výzkumu zúročil rovněž v dalších pracích, po roce 1989 věnovaných především socioekonomické transformaci a diferencovanému vývoji jednotlivých regionů. Je také tvůrcem řady lokálních a regionálních sociálněgeografických studií, zpočátku věnovaných především problematice imigračních center, dále pak sociálně- a ekonomickogeografickým analýzám jednotlivých regionů, rozvojovým plánům měst a regionů a podobně.

Knihy: Ekonomickogeografická monografie Mladoboleslavska (Praha 1967); Teorie komplexity a diferenciace světa se zvláštním zřetelem na diferenciaci geografickou (Univerzita Karlova, Praha 1971); Sociálněgeografická rajonizace ČSR (Čs. demografická společnost, Praha 1978; 2. vyd. 1983; se spoluautory); Základy teoretické geografie (SPN, Praha 1982; spoluautor V. Gardavský); Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR (UK, Praha 1987; spoluautoři V. Gardavský a K. Kühnl); Teorie strukturální a vývojové organizace geografických systémů: Principy a problémy (Geografický ústav ČSAV, Praha 1988); Hierarchie reality a studium sociálněgeografických systémů (Academia, Praha 1989); Teritory, Society and Administration: The Czech Republic and the Industrial Region of Liberec (Universitet van Amsterdam, Amsterdam 1994); Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice (DemoArt, Praha 1996; 2. vyd. 2005); Realita, společnost a geografická organizace: Hledání integrálního řádu (DemoArt, Praha 1998; anglicky 2000); Regionální vývoj: Specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie (DemoArt, Praha 2001); Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext (Univerzita Karlova, Praha 2005).

Studie: Ontologický význam poznávání statistických struktur (Statistická revue 1978); Vývoj hlavních prostorů koncentrace obyvatelstva v ČSR v letech 1869–1970 (Demografie 1981); Společnost a uspořádání reality (Sociologický časopis 1990; spoluautoři F. Charvát a Z. Pavlík); Diferenciace a zvraty regionálního vývoje Karlovarska: unikátní případ nebo obecný vzor? (Geografie 2003); Regionální diferenciace současného socioekonomického vývoje v České republice (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 2007); Social and Cultural Geography in the Czech Republic: Under Pressures of Globalization and Post-totalitarian Transformation (Social & Cultural Geography 2007; spoluautoři P. Dostál a D. Drbohlav); Současné tendence vývoje obyvatelstva metropolitních areálů v Česku: Dochází k významnému obratu? (Geografie 2009; spoluautoři Z. Čermák a J. Müller); Globální systém: Stav, současné tendence a možné perspektivy distribuce mocenského potenciálu (Geografie 2009); Regionální diferenciace společnosti: Obecné typy vývojových procesů (Geografie 2010); Vývoj regionální distribuce obyvatelstva v Česku v letech 1869–2009 (Demografie 2010; spoluautor J. Müller); Společenská transformace a regionální diferenciace Česka: Příklad vývoje rozmístění pracovních míst a obyvatelstva (Geografie 2011; spoluautor J. Müller).

Literatura: Zdeněk Pavlík: Významné životní jubileum profesora Martina Hampla (Demografie 42, 2000, 3: 230–231); Jiří Musil: Hledač integrálního řádu: Prof. Martinu Hamplovi k 65. narozeninám (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 41, 2005, 5: 923–926).

Zdeněk R. Nešpor


Martin Hampl je autorem některých publikacíKnižní bibliografii české sociologie.