Kasta (MSgS)
kasta (MSgS) (z portug. casta) je uzavřená skupina hinduistického obyvatelstva Indie, v přeneseném významu jakákoli separovaná skupina vůbec. Indická kasta nebyla dosud uspokojivě definována, také názory na její původ se podstatně liší. Indové spojují dnešní kastovní systém s rozdělením staroindického obyvatelstva na čtyři skupiny, zvané varny (kněží bráhmani, bojovníci kšatrijové, řemeslníci a rolníci vaišjové, dělníci a služebníci šúdrové), moderní badatelé jej odvozují z původní dělby práce, rasových rozdílů a snahy bráhmanů o sankcionování jejich výlučného postavení ve společnosti. Kastovní příslušnost je dědičná, nezaměnitelná a nezískatelná. Je vázána na dodržování velkého množství předpisů a zákazů s častými lokálními variantami. Základní povinnosti členů všech kast lze shrnout do tří bodů: 1) uzavírat sňatky jen v rámci kasty; 2) přijímat potravu a nápoje jen od členů vlastní kasty; 3) vykonávat dědičná povolání kasty. Dodržování příkazů vynucuje a přestupky trestá v rámci každé kasty rada starších (paňčájat); nejpřísnějším trestem je vyloučení z kasty, které prakticky vyřazuje provinilce ze společenského života. Celý kastovní systém je založen na autoritě bráhmanů, příslušníků nejvyšší kasty, tradičních ideologů a obětníků hinduistické společnosti. V dnešní Indii existuje na 3000 kast a podkast. Mimo kastovní systém jsou postaveni tzv. nedotknutelní (nečistí), jichž je dnes v Indii asi 55 miliónů. Vykonávají povolání považovaná za rituálně znečišťující (metaři, pradláci, koželuhové atd.) a jakýkoli styk s nimi je kastovním Indům zakázán. Teoreticky patří k nedotknutelným i všichni nehinduisté, tedy i Evropané. Vnějších znaků k rozlišení kastovní příslušnosti je velmi málo a mají lokální charakter; celý systém se opírá spíše o vzájemnou známost příslušníků té které kasty, kteří na venkově většinou také společně bydlí v jednotlivých částech vesnice. To umožňuje jak vynucování poslušnosti, tak i důslednou kontrolu dodržování kastovních předpisů i v soukromém a rodinném životě. Ačkoli zákony Indické republiky zakazují jakoukoli kastovní diskriminaci a ruší instituci nedotknutelných, udržuje si i v dnešní Indii, zejména ve venkovské společnosti, kastovní systém svou tradiční autoritu; přísně jsou dodržovány zvláště předpisy týkající se uzavírání sňatků. Jen ojediněle dochází k znovuprovdání vdovy, které kasty zakazují, a časté jsou dodnes dětské sňatky dívek. Diskriminace nedotknutelných přežívá i v městské společnosti, zvláště v jihoindické oblasti. Proti kastovnímu systému jako „přímému protikladu demokracie“ (K. M. Panikkar) a zjevné brzdě rozvoje indické společnosti jsou namířeny hlavní snahy náboženských a sociálních reformátorů (Vivékánanda, Gándhí aj.), ale větší účinnost vykazuje sám moderní život, především nutnost společné práce v průmyslu, hromadné dopravní prostředky a velkoměstská organizace života.
Literatura: Dumont L., Homo hierarchicus, Gallimard, Paris, 1966; Hutton J. H., Caste in India, Oxford University Press, London, 1946; Pillai G. K., Origin and Development of Caste, Kitab Mahal, Allahabad, 1959; Risley H. H., The People of India, 2. vyd., Thacker W., London, 1915; Sénart E., Les castes dans l'Inde, Librairie orientaliste, P. Geuthner, Paris, 1896; Zbavitel D., Kasty, v: Bozi, bráhmani, lidé, Praha, 1964, str. 204—217.
Viz též heslo kasta ve Velkém sociologickém slovníku (1996)