Metoda párového srovnání
metoda párového srovnání – je chápána dvojím způsobem. 1. Je to metoda sběru a analýzy preferenčních odpovědí jednotlivce, při kterých se srovnávají všechny dvojice objektů z určitého seznamu. Z [math]n[/math] položek je sestaveno [math]n(n^{-1})/2[/math] dvojic, které se v náhodném pořadí položek v každé dvojici i dvojic předkládají posuzovateli k preferenčnímu posouzení. Výsledky tvoří preferenční matici, resp. preferenční graf. Neúplný plán m.p.s. vzniká, jsou-li některé dvojice systematicky předem vynechány z dotazu. Cílem metody je: a) zjistit, zda hodnocené položky tvoří z pohledu posuzovatele uspořádanou, jednorozměrnou škálu, tj. zda hodnocení je tranzitivní, b) odhadnout jejich relativní pozici na této škále. Mírou vhodnosti škály je koeficient konzistence založený na počtu triád (trojic, u nichž je porušena tranzitivita). V případě několika posuzovatelů je možno formulovat úlohu komparace jejich výpovědí a stupnic. 2. Je to metoda hledání společné škály [math]K[/math] položek [math]n[/math] respondentů, u nichž jsou známy výsledky individ. párových srovnání (viz bod 1.), a to za předpokladu její existence. Metoda je založena na Thurstonově zákonu komparačního posuzování, který formuluje základy modelu a zavádí jeho parametry. Vychází z odpovědní funkce založené na normálním rozložení pravděpodobnosti; podle restrikcí na parametry se rozlišuje pět variant modelu. Paralelně byla navržena též logaritmicko-normální, logistická a angulární odpovědní funkce. Nevýhodou metody jsou vysoké nároky na sběr informací (počet předkládaných dvojic je vysoký). Výhodou je především možnost kvantifikovat položky, které je obtížné a nespolehlivé hodnotit na číselných stupnicích, ale které je možné vzájemně porovnávat. Metoda poskytuje test existence škály, kterou při přímém kvantitativním hodnocení lze pouze předpokládat. Používá se při preferenčním hodnocení abstraktních entit, při výzkumu trhu, při metodě expertního posuzování a v předvýzkumných etapách jako metodol. kvantifikační prostředek. Rozšíření m.p.s. lze provést: a) použitím soustavné kombinace individ. neúplných plánů při sběru dat, b) použitím širší preferenční stupnice u dvojic položek včetně neutrální kategorie, c) analýzou neúplných datových souborů (chybějící část odpovědí). 3. Termín m.p.s. se vyskytuje též v analýze rozptylu, kde po odmítnutí nulové hypotézy o rovnosti všech průměrů posuzujeme pomocí simultánního testování statistických hypotéz o rovnostech všech dvojic průměrů význ. rozdíly, pořadí a homogenní podskupiny průměrů.
paired comparison method méthode de la comparaison par paire Paarvergleichverfahren metodo dei confronti a coppie
Literatura: Bock, R. D. – Jones, L. V.: The Measurement and Prediction of Indgement and Choice. San Francisco 1968; David, H. A.: The Method of Paired Comparisons. London 1963; Kendall, M. G.: Rank Correlation Methods. London 1962; Řeháková, B.: Metoda párového srovnání. In: Řehák, J. ed.: Škálování a kvantifikace. Praha 1981; Scheffé, H.: The Analysis of Variance. New York 1959; Torgerson, W. S.: Theory and Methods of Scaling. New York 1958.