Ombudsman
ombudsman – (ze švédského ombud = mluvčí, představitel, pověřenec, důvěrník) – specif. role a instituce vyskytující se v demokr. právním státě, založená na zprostředkování a hájení zájmů občanů vyřizováním jejich stížností a sledováním dodržování zákonů. O. tedy provádí specif. typ sociální kontroly. Tato instituce byla poprvé zřízena švédským parlamentem v r. 1809 ke kontrole soudců a státních úředníků (hist. kořeny sahají ale do začátku 18. st., kdy švédský král Karel XII. po bitvě u Poltavy řídil svou zemi z exilu v Turecku pomocí zvl. zplnomocněnce, „kancléře spravedlnosti“). Po „parlamentním ombudsmanovi spravedlnosti“ byl v r. 1915 zřízen úřad „vojenského ombudsmana“ (pro kontrolu činnosti armády), po 2. svět. válce vznikli další o. Tuto instituci převzalo v r. 1919 pod jiným názvem Finsko, v r. 1952 Norsko, v r. 1953 Dánsko, pak řada dalších zemí. Začátkem 90. l. 20. st. se uplatňuje asi v 60 státech. O. bývají při parlamentu nebo při vládě, jsou voleni (např. ve Švédsku na 4 roky). Sledují činnost úřadů a osob s veř. pravomocemi a na základě stížností občanů provádějí zcela nezávislá vlastní šetření. Mají přístup ke všem oficiálním dokumentům a na všechna soudní jednání, všichni úředníci jim musejí poskytnout informace. Nemají pravomoc rušit soudní rozhodnutí, ale doporučují opravné prostředky. Vystupují také v roli poradců a iniciátorů nových legislativních opatření. Ve stanovených lhůtách informují o své činnosti parlament. Mají chránit občana, jeho práva a svobody. Mají důvěru veřejnosti jako „poslední instance spravedlnosti“, která je posílena i tím, že nejsou ovlivňováni polit. stranami. Kromě tradičního o. spravedlnosti se vyskytují o. v těchto specializovaných oblastech: 1. o. pro hosp. soutěž, který na základě příslušného zákona jednak sleduje, zda zaváděná opatření neomezují konkurenci, jednak zprostředkovává jednání mezi konkurenty, kteří se dostali do konfliktu; 2. o. hájící zájmy spotřebitelů, který vystupuje např. proti neseriózní reklamě a neplnění smluvních závazků obchodníky vůči zákazníkům; 3. o. kontrolující dodržování zákona o rovnosti mezi muži a ženami ve sféře zaměstnání (vystupující zejm. proti diskriminaci žen při přijímání do zaměstnání); 4. o. zasazující se proti nespravedlivému jednání s lidmi z důvodů jejich barvy pleti, rasového, etnického či náb. původu. Ve Švédsku existuje i tiskový o., který hlídá dodržování novinářské etiky. Instituce o. se vyvinula v reflexi na skutečnost, že v určitých oblastech je praktická aplikace právních norem složitým procesem, který není postaven na jednoznačné identifikaci všech zúčastněných s normami, do kterého příliš intervenují osobní či skup. zájmy i předsudky. O. hraje roli obecně uznaného arbitra v těchto sporných záležitostech, je ovšem sám vázán oficiálně uznanými normami. Instituce o. bývá považována za výrazný rys demokr. režimů citlivých k soc. otázkám.
ombudsman ombudsman Ombudsman ombudsman