PRES jurisprudence
PRES jurisprudence – zkratka označení „postrealistická empiricko-sociologická jurisprudence“, což je současný směr amer. právní vědy (jurisprudence), resp. právní sociologické školy, který vznikl spojením tzv. právního realismu a sociologické jurisprudence. V am. sociologii práva je to dnes dominantní směr. Právo chápe jako rozhodovací proces a určitý typ spol. kontroly, resp. soc. interakce. Je to orientace výrazně empir. a behaviorální. Podle P. Kurtze metaanalýzu práva zajímá, jak soudcové, zákonodárci, úředníci a právníci rozhodují, a to je v podstatě empir. otázka, jejíž řešení závisí na výsledcích behaviorálních výzkumů. Pro tento přístup je příznačné pojímání práva v takových polárních termínech, jako je podnět a reakce nebo příčina a účinek, tj. kauzálním způsobem a kvantitativně. Ale behaviorálně orientovaní právní vědci se zabývají i deskripcí spol. působení práva, vzájemným vztahem systému práva a jiných normativních systémů, vztahem práva, kultury a dějin apod. PRES j. pozbyla jisté naivity, patrné u R. Pounda, a vypořádala se s krajnostmi obou výchozích přístupů. Ukazuje mj., že právní realismus už sice neexistuje, ale každý am. právní vědec je do značné míry právním realistou. V rámci PRES j. lze rozlišovat dvě komplementární orientace: funkcionální a instrumentální. Obě přesahují rámec právní vědy do s-gie a také do filozofie.
1. Instrumentální je orientace, která nahlíží na právo jako na prostředek k dosažení cílů, jež jsou metaprávní. Právo je tedy nástrojem v rukou zákonodárce či soudce a s jejich pomocí dosahuje daných cílů. Je stejně jako každý nástroj hodnoceno z hlediska toho, nakolik je účinným nástrojem k dosažení tohoto cíle. Neřeší se zde otázka, jaké cíle mají být realizovány pomocí práva, nýbrž problém, jaké právní prostředky jsou optimální k realizaci zamýšlených cílů. Instrumentální orientace je zároveň pragmatická v tom smyslu, že se zajímá o široce pojatou praxi spol. působení práva, jejímž ústředním problémem je fungování soudů nebo soudu podobných institucí. To je ono „law in action“ v čisté podobě, k němuž patří též (ovšem spíše marginálně) řešení otázky, nakolik se adresáti právních norem („lidé z ulice“ či „zločinci“) chovají v souladu s nimi (právě proto se zde právo chápe jako rozhodovací proces). Instrumentální orientace je zastoupena nejvýzn. a nejpočetnější skupinou právních behavioristů, zabývajících se výzkumem soudního řízení s využitím moderních empir. metod a technik spol. věd (Glendon Schubert, Fred Kort, Stuart S. Nagel, David Danelski, S. Sydney Ulmer, Harold J. Spaeth a Lee Loevinger aj.). Další význ. skupina této orientace navazuje logicky spíše na fil. tradici právního realismu v její umírněné podobě. Do rámce instrumentální orientace je ovšem třeba zařadit i „ekonomickou analýzu práva“.
2. Orientace funkcionální se liší od instrumentální tím, že nepojímá právo jako vědomý důsledek lidské činnosti ani jako prostředek k dosažení záměrně zvolených cílů, nýbrž jako výsledek složitých procesů spol. vývoje, jako určitý soc.-kult. systém, plnící v globální struktuře společnosti dané funkce. Tato orientace rovněž není monolitní. Jednotícím hlediskem je právě pozornost, již věnuje spol. a kult. podmíněnosti práva a jeho funkci sociální kontroly. Tato funkce není identická s cíli, jež pomocí práva realizují zákonodárci a soudci, naopak je dána objektivními vztahy mezi právem a jinými spol. jevy. S-gický funkcionalismus v právní vědě se tedy nezaměřuje na právní rozhodování, nýbrž na spol. podmíněnost práva jako složitého soc. a kult. jevu. Instrumentální orientace a funkcionální orientace se navzájem nevylučují, jsou to komplementární přístupy k právu. V ostrém protikladu k nim je přístup „legalistický“, v jehož rámci se na právní politiku a na právní rozhodnutí nahlíží jako na samostatné předměty výzkumu.
PRES jurisprudence PRES jurisprudence PRES Jurisprudence, Rechtswissenschaft PRES jurisprudence
Literatura: Baade, H. W. ed.: Law and Contemporary Problems. Durham 1983; Friedman, L. M. – Macaulay, S.: Law and the Behavioral Sciences. Indianopolis, New York 1977; Hook, S. ed.: Law and Philosophy. New York 1964; Nagel, S. S.: The Legal Process from a Behavioral Perspektive. Homewood, Ill. 1969; Posner, R. A.: Economic Analysis of Law. Boston, Toronto 1977; Schubert, G.: The Judicial Mind Revisited. Psychometric Analysis of Supreme Court Ideology. New York, London, Toronto 1974.