Pacifismus
pacifismus – (z lat. pax = mír) – původně druh náboženského hnutí vycházejícího z biblického přikázání „nezabiješ“, které hlásá mír, odsouzení všech válek a „neodporování zlu násilím“. P. nerozlišuje mezi válkami spravedlivými a nespravedlivými, vede věřící k odporu ke všem válkám a k odmítání vojenské služby. U některých náb. sekt jde odpor tak daleko, že odmítají i ozbrojené pořádkové hlídky. P. lze chápat jako vnitřní princip odmítání násilí, jako individ. etiku, nebo jako toto přesvědčení transformované do kodexu jednání. Nejcharakterističtější pro záp. myšlení 20. st. je p., který kombinuje etiku p. s participací na již existujících polit. systémech, aniž se snaží o postulaci monolitické náb. etiky. První projevy p. můžeme najít již v dobách raného křesťanství ve starém Římě. S dalšími projevy p. se můžeme setkat v myšlení některých pozdně středověkých sekt. Bez viditelných filiačních vztahů k nim, ale z podobné biblické inspirace se např. v 16. st. vynořuje p. protestantských anabaptistů (menonitů) a v 17. st. mírová poselství kvakerů. Kromě toho se na utváření p. podíleli jednotliví významní myslitelé, teologie P. Chelčického, pacifistické učení L. N. Tolstého a myšlení M. K. Gándhího, který formuloval koncepci pasivního odporu, používání technik nenásilí k dosažení polit. nebo soc. cílů. Teprve v nedávné době se utvořily i nenáb. formy p. Pacifistické náb. organizace a mírová hnutí existují v mnoha zemích světa.
pacifism pacifisme Pazifismus pacifismo
Literatura: Brock, P.: Pacifism in Europe to 1914. Princeton 1972; Brock, P.: Twentieth Century Pacifism. 1970.