Popis a interpretace (MSgS)
popis a interpretace (MSgS). Výsledkem každého pozorování jsou informace a údaje. V nich je zachycena skutečnost s různou mírou platnosti, spolehlivosti, ekvivalence či adekvátnosti, jinými slovy s různou pravdivostí. Společenské jevy bývají hromadné povahy. Vyskytují se ve velkém počtu případů. Při jejich pozorování se získává obvykle mnoho informací a údajů. Do nich je třeba vnášet nějaký pořádek. To se děje popisem.
Popis je nutná fáze v každém poznávacím procesu. To platí pro všechny vědy, také pro sociologii. Není to ovšem konečná fáze poznání. Je jen mezistupněm, východiskem k dalším postupům. Skládáním různých popisů se připravují předpoklady pro další analýzu.
V popisu jsou soustředěny informace a údaje o určitém faktu (jevu, procesu, situaci). Tok informací se přitom zužuje a současně zhušťuje. Vybírají se informace a údaje, které jsou z hlediska daného faktu podstatné, tj. podstatné také z hlediska určitých souvislostí faktu. Takové soustředění informací je důležité nejen teoreticky (k dalším analýzám), ale také prakticky, neboť jen v této podobě umožňuje rozhodování a řízení, zejména na vyšší organizační úrovni.
Popis se děje různými prostředky. Jsou to: a) prostředky slovní a písemné; b) prostředky číselné; c) různé symboly kromě slov, písmen a čísel (např. různé strojové kódy); d) prostředky obrazové (grafické).
Jednotlivé prostředky lze vzájemně kombinovat, např. slovní a číselné, číselné a grafické.
Koncentrovaný popis podávají statistické tabulky. Mohou soustřeďovat jednotlivé četnosti dané struktury (např. počet žáků školy podle věkových ročníků — absolutní četnosti, nebo proporce žáků podle věku — relativní četnosti). Mohou kombinovat dvě či více řad četností (např. četnosti absolutní či relativní podle věku a pohlaví). To jsou kombinační tabulky (prvního a vyšších stupňů).
Ještě vyšší formou koncentrace informací jsou grafy. Proto se hodí jako pomůcka k dalším analýzám nebo k vyjadřování výsledků výzkumů.
S popisem souvisejí otázky klasifikace, která je základem uspořádání společenských jevů, procesů a situací.
Popis obsahuje první zpracování informací a údajů. U některých výzkumů je to fáze poslední, např. u monografické procedury.
Na popisu se zakládá analýza a interpretace informací a údajů. Je to nejprve ověřování, které se děje za pomoci srovnávání s jinými podobnými informacemi a údaji. Dále je to vysvětlování stavu, jak se jeví v popisu, a konečně odpověď na otázku proč je to či ono. To znamená uvádět do vzájemných souvislostí mnoho různých prvků popisu. Interpretace směřuje ke kauzální analýze, pokud to ovšem dovoluje množství získaných informací a jejich přesnost.
Sociologický výzkum, který končí ve fázi popisu, není prohřeškem. Mnoho takových výzkumů musí být, abychom systematicky poznávali skutečnosti a získávali soustavnější pohledy na společnost.
Miroslav Disman (?)
Viz též heslo interpretace ve Velkém sociologickém slovníku (1996)