Procedura monografická (MSgS)

procedura monografická (MSgS). Pozorování i zpracování dokumentů je zaměřeno na jeden případ. Může jím být jeden společenský jev, například jedna rodina, jeden závod, jedno JZD, jedno město nebo jedna vesnice. Může jím být také jedna situace, například jedna silniční nehoda, jeden kriminální případ atd. Jeden případ dovoluje značné soustředění pozornosti, tím také jít do větší hloubky. Neznamená to však, že konečným cílem výzkumu musí být jeden případ. Lze postupně nebo vedle sebe zkoumat několik jednotlivých případů (například několik JZD, závodů nebo škol) a výsledky vzájemně srovnávat. Často se používá sdružených párů, tj. dvojic, které jsou záměrně vybrány tak, aby se výrazně lišily v některých znacích, například závody, aby se lišily produktivitou práce (při zhruba stejné výrobě a výrobních podmínkách), obdobně JZD atd. Tento způsob výběru napodobuje logiku experimentu, tj. pozorování experimentálního a kontrolního souboru.

Jedním případem bývá nejčastěji nějaká ekonomicko-společenská jednotka (průmyslový závod, JZD, škola, zdravotní zařízení aj.), která je současně společenským útvarem. Často to bývá také ekologický (viz ekologie) útvar jako město, vesnice (nebo prostě obec) nebo celek větších teritoriálních rozměrů.

Monografická procedura většinou používá jen popisu daného objektu pozorování. V jednom případě lze obvykle stěží provádět hlubší funkční nebo kauzální analýzy. Popis jednoho případu postupuje podle určité šablony. Pokusy o takovou šablonu jsou starého data. Již v 19. století se pokoušel Le Play a jeho následovníci vytvořit tzv. nomenklaturu, která by byla univerzálním klíčem k analýze společnosti. V Československu byly monografické studie obvyklé před druhou světovou válkou, zejména monografie vesnic (Galla, Bláha aj.).

Hloubka pohledu monografické procedury klade na druhé straně problémy se zobecňováním. Z jednoho případu nelze obvykle usuzovat na celek.

Miroslav Disman (?)


Viz též heslo procedura monografická ve Velkém sociologickém slovníku (1996)