Racionalismus
racionalismus – (z lat. ratio = rozum, úvaha, dávka) – obecné fil. světonázorové stanovisko stojící proti empirismu, v dějinách myšlení reprezentované R. Descartem či G. W. Leibnizem (proti J. Lockovi a Humovi), vycházející z přesvědčení o suverenitě lidského rozumu, o jeho přirozenosti i síle postihovat věci a procesy, příp. přesvědčení o logickém řádu skutečnosti. V s-gii se hovoří zejm. o tzv. metodickém racionalismu M. Webera, který se prosadil: 1. v jeho pojmotvorbě – v komplementárnosti tzv. „vztažení k hodnotám“ při konstituci předmětu poznání a tzv. „oproštěnosti od hodnocení“ při používání pojmů a ve věd. komunikaci (viz hodnocení v sociologii), a zejm. pak v racionálně konstruktívním charakteru tzv. ideálních typů; 2. v jeho teorii porozumění, kde je analýze a následnému porozumění přístupné pouze takové jednání, které má smysl ať už explicitní, anebo předpokládaný. Racionální porozumění lidskému jednání je podle Webera takové, které se opírá o možnost srovnání tohoto jednání s konstrukcí jeho čistě účelově racionálního, „ideálního“ průběhu, kdy se stávají zřetelnými diference obou jednání, faktického a „ideálního“. Weberovi se tedy nejednalo o nějakou metafyzickou „racionalitu“ reality nebo dokonce o ideologizaci „kapitalistického racionálního zisku“ (za což jej kritizoval marxismus i neomarxismus), nýbrž o racionalitu jejího uchopování.
rationalism rationalisme Rationalismus razionalismo
Literatura: Weber, M.: Gesammelte Aufsätze zur Wissenschaftslehre. Tübingen 1922.