Skupina sekundární
skupina sekundární – (z lat. secundarius = druhý, následující) – pojem dodatečně zavedený E. W. Burgessem ve 20. l. jako logický doplněk Cooleyho pojmu primární skupina pro označení společenských skupin, v nichž převládají sekundární, funkční, instrumentální interpersonální vztahy a jež jsou obvykle vědomě ustavovány ke společnému dosahování určitých cílů. S.s. se dá vymezit uvedením charakteristik, které jsou komplementární k charakteristikám skupin primárních: 1. interpersonální vazby jsou méně osobní, dominantním typem vazby je vztah funkční a instrumentální; 2. skupiny jsou početnější, takže osobní známost každého s každým není většinou téměř možná; 3. intimita ve s.s. obvykle nevzniká nebo je dokonce chápána jako negativní, dysfunkční rys; 4. doba trvání s.s. je omezena trváním funkce, kterou plní; 5. jedinec se ve s.s. neangažuje celou osobností, ale plní předepsané a vymezené role; 6. zákl. funkcí je dosahování specif. cílů; 7. s.s. je většinou formálně strukturována, má formální pravidla styku, komunikace, náplně práce, dělby rolí atd. Příkladem s.s. jsou všechny asociace a organizace, pracovní skupiny, týmy, zájmová sdružení, ale i politické strany, církve atd. V jistém smyslu je pojem s.s. reziduální, protože vlastně všechny skupiny, které nejsou primární, jsou sekundární, a v tomto smyslu je jeho skutečná s-gická relevance sporná a teor. status poněkud pochybný.
secondary group groupe secondaire sekundäre Gruppe gruppo secondario