Sociologie akademická
sociologie akademická – souhrnné označení pro institucionalizovanou sociologii, které se používá ve dvou významech: 1. jako deskriptivního označení té části s-gie, která je pěstována především na univerzitách a ve věd. ústavech s dominantní funkcí poznávací (teor.) a pedagogickou; 2. jako synonyma pro oficiální, ideol. závislou, služebnou s-gii, vůči níž se obvykle profilují různé druhy alternativní sociologie. Většinou (alespoň proklamativně) usiluje s.a. o hodnotovou a ideol. neutrálnost, o vysokou teoretičnost, o respektování přijatých pravidel tzv. normální vědy ve smyslu Kuhnova pojetí (viz paradigma), tj. respektování jazykových a metodol. zvyklostí. Z hlediska svých soc. funkcí se ve vztahu ke společnosti obvykle definuje jako věda s výchovným posláním atd. Vůči s.a. se jednoznačně postavila nejen alternativní sociologie A. Gouldnera, ale původně i všechny podstatné směry nepozitivistické (např. fenomenologická sociologie a etnometodologie). Ty se samy později proměnily v odrůdu s.a., která byla v 60. a 70. l. ztotožněna s pozitivistickým a funkcionalistickým paradigmatem. S pojmem s.a., který pravděpodobně zavedl do běžného užívání s pejorativním nádechem Gouldner, jenž dokonce začal vydávat časopis Theory and Society věnovaný kritice s.a., pracuje celá tzv. radikální sociologie (R. Blackburn), tzv. škola soc. kriticismu (T. Bottomore) aj. Zdůrazňují její spjatost s establishmentem, její služebnost vůči mocenské a hosp. elitě, abdikaci na soc. kritiku a vědomou eliminaci spol. závažných problémů, např. třídní a rasové nerovnosti, postavení minorit, soc. diskriminace, a vyloučení některých pojmů ze s-gické terminologie, např. pojmů vykořisťování, krize, rozpor, kapitalismus a jejich nahrazení eufemismy jako exkluze, dysfunkce, nerovnováha, postindustriální společnost atd. Gouldner ovšem stejně razantně jako am. s.a. kritizoval i s.a. v sov. bloku a poukazoval na zajímavou shodu jejich zákl. teor. zaměření (nápadná podobnost sov. s.a. s parsonsovským strukturálním funkcionalismem). Někdy je jako s.a. pejorativně označována ta část s-gie, která není bezprostředně spojena s řešením konkrétních soc. problémů. Existence s.a. je naopak příznakem toho, že s-gie je do dané společnosti integrována, je soc. uznána a institucionalizována. Přílišná závislost s.a. na státních institucích může mít podobně negativní důsledky jako přílišná závislost neakademické s-gie na institucích nevládních, soukromých atd.
academic sociology sociologie académique akademische Soziologie sociologia accademica
Literatura: Gouldner, A.: The Coming Crisis of Western Sociology. New York 1970; MacLung Lee, A.: A Sociology for Whom? New York 1978; Weinstein, J.: Sociology-technology. Foundations of Postacademic Social Science. New York 1982.
Časopisy: The New Left, Theory and Society, Berkeley Journal of Sociology.