Stav rodinný

stav rodinný – indikátor používaný v demografii, ve statistice, v s-gii a právu, který diferencuje obyv. podle vazby na rodinu a manželství. Odlišuje svobodné, ženaté (vdané), rozvedené a vdovce (vdovy). Tyto „stavy“ nevyjadřují jednoznačně reálnou rodinnou situaci, která je určena řadou dalších ukazatelů, např. věkem, počtem dětí a jinými psych. i soc. faktory. Stav „svobodný“ nevypovídá ani o tom, zda člověk žije sám nebo v nějaké rodině (původní nebo v rodině bratra, sestry apod.). Vztah druha a družky v tzv. nesezdaném soužití není podchycen indikátorem s.r.; druhem nebo družkou může být i osoba ženatá nebo vdaná s jiným partnerem. Přes tyto nepřesnosti obecně platí, že změny s.r. jsou význ. demografickými událostmi, že indikují mj. pravděpodobné začátky, přerušení či konce tzv. prokreativního chování. Změny s.r. nastávají sňatkem, rozvodem, ovdověním. S pomocí ukazatele s.r. se zjišťuje přítomnost nebo absence zákl. rodinných rolí v rodinné skupině (např. po rozvodu často chybí otec), s čímž mohou být svázány určité soc. problémy (mění se mobilitní šance dětí, vznikají výchovné problémy apod.). Nejzávažnější změna s.r. je spojena se vznikem a zánikem tzv. reprodukční rodiny, což jsou kromě ovdovění akty víceméně svobodného rozhodnutí. Narození podobně jako smrt je mimo okruh svobodné individ. volby, ale narození dítěte může být impulsem k uzavření sňatku.

Změna s.r. vyžaduje přizpůsobení nové situaci. Někdy znamená značný soc. vzestup, někdy sestup až stav soc. ohrožení. V některých společenstvích může být např. ovdovění ženy předčasným úmrtím muže přímo katastrofou. Ona sama i její děti se stávají závislými buď na širším příbuzenství, nebo na společnosti, někteří (nebo všichni) členové takové neúplné rodiny mohou být diskriminováni (viz liter. zpracování špatného postavení vdov a sirotků). Změna s.r. zasahuje do struktury rodiny po mnoha stránkách (viz např. dnes již klasickou studii Ruth S. Cavanové a Katherine Ranckové o krizi v 30. l. a práci E. L. Koose s názvem Families in Troubles z r. 1946). Změna s.r. navozená sňatkem je často iniciací dospělosti. „Dětské sňatky“, praktikované v některých zemích a kulturách, bývají zpravidla jen formálním obřadem, spojeným příp. se změnou statusu. Nevzniká tím skutečné manželství (to se odkládá do doby dospělosti), změna s.r. je v tomto případně ryze formální záležitostí; jde spíše o příslib manželství mezi dvěma příbuzenskými skupinami, o založení nové příbuzenské linie. Každý s.r. má své vlastní hodnocení ze strany jednotlivců i společnosti. D. M. Schneider v r. 1965 upozornil, že manželství je vždy výše než jen realizování sexuálních styků. Vdaná žena má ve většině společností vyšší status než žena svobodná, i když ztrácí na svém svobodném postavení, musí dodržovat normy příslušející vdanému stavu. Za vyšší prestiž tedy často platí mnoha omezeními. Značnou roli při tom hraje dobrovolné i nedobrovolné akceptování náb. příkazů a míra kontroly veř. míněním. Stav rozvedených byl a dosud zčásti je chápán jako soc. méněcennější než stav manželský, jehož vyšší ocenění je viditelné i z opakování sňatků po rozvodech, příp. ovdověních. Empir. je prokázáno, že s.r. je jednou z diferenciačních charakteristik zdravotního stavu a délky života: osoby žijící v manželství se dožívají zpravidla vyššího věku.

marital status état familial Familienstand stato di famiglia

Vlasta Fišerová