Konkurence: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 12: Řádek 12:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Mertlík, P.'' – ''Rusmichová, L.'' – ''Soukup, J.'': Úvod do obecné ekonomie, 1991; ''Samuelson, P. A.'' – ''Nordhaus, W. D.'': Ekonomie 1991.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Mertlík, P.'' – ''Rusmichová, L.'' – ''Soukup, J.'': Úvod do obecné ekonomie, 1991; ''Samuelson, P. A.'' – ''Nordhaus, W. D.'': Ekonomie 1991.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Keményová Irena|Irena Keményová]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Keményová Irena|Irena Keményová]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Keményová Irena]]
 
[[Kategorie:Aut: Keményová Irena]]
 
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02

konkurence – (z lat. concurrentia, to z concurrere = sbíhat se, shlukovat) – obecně soutěživost nebo soupeření (viz též kompetice), resp. existence soutěžícího subjektu; v nejužívanějším ekon. smyslu proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu. Rovnovážná cena není optimální pro výrobce, kteří ji považují za příliš nízkou, ani pro spotřebitele, kteří ji považují za příliš vysokou – je cenou kompromisu. K. na straně poptávky je odrazem střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů vstupujících na trh. Význam k. na straně poptávky roste zejm. v situaci, kdy poptávka převyšuje nabídku, kdy je nedostatek statků a služeb na trhu. V tom případě k. mezi spotřebiteli, snaha každého, aby právě on získal nedostatkové zboží, vede ke zvyšování cen. Na straně nabídky charakterizuje k. situaci, kdy každý výrobce přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků za co nejvýhodnějších podmínek. Význam k. na straně nabídky roste v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. V této situaci se konkurenční boj mezi výrobci stává bojem o přežití. K. na straně nabídky může mít podobu k. cenové a necenové. Podstatou cenové k., tzv. cenových válek, je zdánlivě nesmyslné dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh. Cílem je zničení konkurentů, aby firma v budoucnu mohla určovat podmínky na trhu a ceny opět zvyšovat. K dosažení tohoto cíle je firma ochotna dočasně se vzdát svých zisků. Cílem necenové k. je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými – růstem kvality a tech. parametrů výrobků, rychlými inovacemi, reklamou, obalovou technikou, prodejem, úvěrem apod. Z hlediska struktury trhu se rozlišuje k. dokonalá a nedokonalá. K. dokonalá představuje tržní situaci, v níž: 1. je značný počet prodávajících a kupujících; 2. produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé. Za takových podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cenu. K. nedokonalá se týká trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé k., neboť přinejmenším jeden prodávající je dostatečně velký na to, aby ovlivnil tržní cenu – jedná se o čistý monopol, oligopol nebo monopolistickou k..

Na ekon. k. lze také pohlížet jako na v čase probíhající dialog mezi několika navzájem se ovlivňujícími partnery sociální interakce, kteří sledují stejný cíl prostřednictvím různých postupů. Tzn. že k. spočívá na antagonistickém rivalizujícím vztahu mezi nejméně dvěma osobami nebo organizacemi. Jako zvl. forma soc. vztahu modelově sestává k. z konkurentů a předmětu k. Teprve vědomá soutěž, tj. vědomí konkurujících rolí, zakládá k. jako oboustranný aktivní soc. vztah. K. řídí soc. chování, v tomto smyslu se stává gigantickým soc.-kontrolním mechanismem moderních trhů, na nichž každý jedná pod tlakem úspěchu druhých. K. má následující vlastnosti a funkce: zvyšování přizpůsobivosti, funkci inovační, selektivní a socializační.

concurrence concurrence Konkurrenz concorrenza

Literatura: Mertlík, P.Rusmichová, L.Soukup, J.: Úvod do obecné ekonomie, 1991; Samuelson, P. A.Nordhaus, W. D.: Ekonomie 1991.

Irena Keményová