Manufaktura: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Fischer, W.'' ed.: Wirtschaft – und Sozialgeschichtliche Probleme der frühen Industrialisierung. Berlin 1968; ''Fong, H. D.'': Triumf of the Factory System in England. Tientsin 1930. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Fischer, W.'' ed.: Wirtschaft – und Sozialgeschichtliche Probleme der frühen Industrialisierung. Berlin 1968; ''Fong, H. D.'': Triumf of the Factory System in England. Tientsin 1930. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]] | [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]] | [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02
manufaktura – (z angl. manufactory, v jehož základě je lat. manufactoria, resp. manu facere = továrna či dílna, výroba prům. zboží, rukodílný výrobek) – forma organizace výroby a práce hist. předcházející továrnímu systému, založená na kooperaci většího počtu námezdních dělníků, různých samostatných oborů nebo oborů shodného výrobního zaměření. M. je typická vysokým stupněm dělby práce a specializace. V manufakturní dílně mohly být soustředěny buď všechny výrobní operace, nebo jen operace finální, přičemž zbývající byly vykonávány domácími výrobci a samostatnými řemeslníky pracujícími pro m. (tzv. rozptýlená manufaktura). V některých m. byly od počátku používány primitivní stroje, obvykle na vodní či větrný pohon, převládala však ruční výroba. Dobově byla m. charakterizována A. Fergusonem (v Essay on the History of Civil Society z r. 1767) jako stroj, jehož součástkami jsou lidé. První m. ve výše uvedeném slova smyslu vznikaly v 2. polovině 16. st. (úplně první však vznikla v r. 1341 v Boloni), v čes. zemích v 17. a 18. st., především v textilním průmyslu. M. je formou rané kap. výroby, která ale dosud přežívá v některých oblastech výroby (např. uměleckořemeslné) a v tzv. rozvojových zemích. V hist. období rozkvětu m. byl tento pojem používán často jako synonymum průmyslové výroby či tovární výroby. Řada autorů (např. M. Weber, W. Sombart) zpochybňuje možnosti přesně odlišit m. a továrnu, resp. pojmout je jako dvě na sebe navazující fáze prům. výroby. M. Freudenberg a F. Redlich upozorňují podobně jako Sombart na to, že rozdíl mezi m. a továrnou se nemůže opřít o dobové terminologické konvence ani o přesný výklad pojmu stroj. Navrhují jak m., tak raně tovární výrobu zahrnout pod pojem „pratovárna“ (protofactory). Podobně H. D. Fong zahrnuje m. pod pojem nezralé, nevyvinuté továrny (immaturate factory). Oba přístupy odkazují na význam procesů spjatých s úrovní organizace výroby, dělbou odvětví na kapitálově intenzívní a extenzívní, orientovaná na zahraniční či vnitřní trh. (Viz též revoluce průmyslová.)
manufacture manufacture Manufaktur manifattura
Literatura: Fischer, W. ed.: Wirtschaft – und Sozialgeschichtliche Probleme der frühen Industrialisierung. Berlin 1968; Fong, H. D.: Triumf of the Factory System in England. Tientsin 1930.