Statistiky

statistiky – v obecném pojetí soubory uspořádaných dat charakterizující určitý ekon. a spol. jev či proces nebo celé hosp. odvětví, soc. sféru. Většinou se používá rozdělení s. do 2 zákl. skupin. První je oblastí ekonomické statistiky, která sleduje ekon. procesy a zahrnuje sféru výrobních odvětví. Existují s. průmyslu, zemědělství, stavebnictví aj. Tyto odvětvové s. poskytují údaje o vstupech a výstupech výroby, o počtech a struktuře pracovníků a jejich mzdách, o vkládaných investicích a existujících zákl. prostředcích, o odbytu, vývozu, zásobách apod. Druhá skupina s. spadá do oblasti sociální statistiky, zabývající se tzv. soc. činností, tj. všemi nevýrobními odvětvími. Patří sem především s. školství, kultury, zdravotnictví, soc. péče a životního prostředí jako odvětví zabezpečovaných převážně ze státního rozpočtu. S. školství je zaměřena na síť školských zařízení různých druhů a stupňů, na počty žáků, studentů a absolventů v nich a jejich strukturu. S. kultury se soustřeďuje na zjišťování sítě různých kult. zařízení, na produkci knih, tiskovin, filmů apod. S. zdravotnictví sleduje vedle sítě zdravotnických zařízení a jejich kapacity, také počty a složení zdravotnických pracovníků, výkony (ošetření) a poskytované služby, včetně nákladů na léky i některé charakteristiky zdravotního stavu obyv. (přenosné nemoci, pracovní neschopnost: počty případů, délka trvání, podle skupin nemocí). S. soc. péče je zaměřena na počty a finanční objem vyplácených důchodů, na jejich průměrnou výši (vždy podle druhů), na objem a strukturu dávek nemocenského pojištění a na ústavy soc. péče. S. životního prostředí je vytvářena až v posledních letech a soustřeďuje se na data o stupni znečištění ovzduší, vody, půdy a potravin, na oblasti zvýšeného znečištění a na zdroje znečištění, shromažďuje a vyhodnocuje data vlastních měření i z jiných oborů s cílem dokumentovat všechny složky životního prostředí ve vzájemných souvislostech příčin a důsledků v nepříznivých změnách a poškozování organismů a prostředí. Tato s. dává podklady pro koncepci a realizaci ekologické politiky. Všechny tyto úsekové s. jsou obsahově širší, než odpovídá publikovaným datům.

Oběma zákl. druhy s. prolínají tzv. průřezové s., především statistika práce, která sleduje odvětvově a územně počty pracovníků, jejich kvalifikační strukturu a mzdy, sestavuje bilance pracovních sil. Patří do ní také s. nezaměstnanosti, vedená územně a strukturálně, s daty přejímanými od úřadů práce.

Soc. statistika je v současném pojetí soustavou vybraných ukazatelů přejímaných z odvětvových i průřezových s. a také ze statistiky životní úrovně a demografické statistiky. Zahrnuje i některé syntetické a globální ekon. ukazatele, hlavní demogr. ukazatele, blok ukazatelů životních podmínek (pracovní podmínky, životní prostředí, vzdělání a kultura, zdravot. péče a zdravot. stav, soc. péče, bydlení aj.), blok ukazatelů životní úrovně (příjmy, spotřeba, vybavení, indexy život. nákladů a reál. příjmů, pásma chudoby), ukazatele způsobu života (využití času, aktivity kulturní, sportovní, rekreační aj.) včetně tzv. soc. patologie (zvl. kriminality). Soc. s. klade zvýšený důraz na územní rozdíly a jejich příčiny, proto tvoří význ. součást regionální statistiky. Ve s. se pracuje i se syntetickými ukazateli, které vyjadřují jedním údajem charakter nebo úroveň určitého jevu nebo procesu (např. GNP v dolarech na osobu jako výraz ekon. úrovně země, naděje dožití jako souhrnný ukazatel úmrtnosti, podíl absolventů vysokých škol z dospělého obyv. jako charakteristik vzdělanosti obyv.). Zpravidla jde o nutné zjednodušení, mnohem častěji a správněji se ale používá k hodnocení více ukazatelů. Výhodou je snadné stanovení pořadí zemí nebo regionů. Někdy se statist. syntetickým ukazatelem také rozumí umělá konstrukce komplexního ukazatele, spočívající v přidělení subjektivních vah jednotlivým dílčím charakteristikám úrovně určitého jevu, zvl. při územním srovnání. Tak např. do komplexního ukazatele úrovně bydlení lze zahrnout podíly bytů podle kategorií vybavení, podíl bytů v rodinných domcích, průměrné stáří bytů, průměrnou obytnou plochu na osobu, relativní počet chybějících bytů apod. Výsledkem takové konstrukce je zpravidla nesrozumitelné číslo, deformované výběrem ukazatelů a jejich vahami. Výhodnější je proto použít průměrné pořadí ze stanovených pořadí jednotlivých vybraných ukazatelů, ale ani tento postup není zcela správný (každý dílčí ukazatel v něm má stejnou váhu). Od r. 1990 čsl. a později čes. s. změnila své zaměření, způsoby zjišťování i zpracování dat a začala se přibližovat s. západoevrop. zemí. Při omezování výkaznictví se rozhodla více využívat soupisy, výběrová šetření a průzkumy i nepřímé formy zjišťování (např. v rámci daňových přiznání). Soc. statistika nabývá většího významu. Transformace s. bude trvat řadu let.

Výsledky všech s. jsou prezentovány pomocí statistických publikačních systémů, které jsou celostátní a oblastní, podle členění stat. orgánů. Tyto systémy poskytují číselné informace a informace souborného a analytického charakteru. Mezi číselné informace v Čes. republice patří Statistické informace, obsahující výsledky statist. zjišťování s kratší než roční periodicitou a předběžné roční výsledky, uspořádané do řad a úseků, a Česká statistika, obsahující výsledky zpracování statist. zjišťování prováděných v delších časových intervalech z ročních výkazů, jednorázových šetření, sestavy makroekon. bilancí a nár. účtů. Informace číselné a analytické zahrnují: Aktuality, což je číselná a grafická publikace s úvodní analytickou částí, která obsahuje rychlé signální informace s prvními výsledky měsíčních statist. zjišťování a konjunkturálních průzkumů; Statistický bulletin, který je zákl. periodickou publikací statist. orgánů a má textovou, tabulkovou a grafickou část a krátké tematické analýzy; Zprávy a rozbory, jež obsahují komplexní a monotematické rozbory, hodnotící jednotlivé oblasti ekonomiky a jiné oblasti na základě výsledků statist. zjišťování velkého rozsahu (např. sčítání lidu), ročních statist. zjišťování a bilančních prací; Statistickou ročenku, poskytující souhrnný statist. přehled ze všech oblastí, a to celostátně, a také mezinár. srovnání zákl. celostátních dat; Historickou statistickou ročenku (vydanou zatím v r. 1985) s dlouhými časovými řadami dat za období 1920–1937; Statistický lexikon obcí (vydávaný od r. 1924) s hlavními daty ze sčítání 1991 za obce, části obcí a zákl. sídelní jednotky. Výsledky sčítání lidu se publikují ve zvl. řadě. Všechny statist. údaje jsou veřejné, z tech. důvodů však nelze některé detailní údaje publikovat. Výsledky některých statist. zpracování se předávají i na nosičích dat. Publikace lze získat za úhradu reprodukčních nákladů v Informačním servisu Českého statistického úřadu.

statistics statistiques Statistiken statistiche

Milan Kučera

---

Viz též heslo statistika v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)