Chování protispolečenské

chování protispolečenské – chování záměrně nebo nezáměrně narušující zájmy, ekonomické, polit. a morální základy společnosti, státu, vládnoucí a polit. reprezentace. Obvykle má podobu systematického či příležitostného porušení právních či obyčejových (zvyklostních) norem jednání a je pociťováno jako nežádoucí sociální deviace. To platí především o jevech spadajících do oblasti sociální patologie (značná část kriminality, aberantního chování v sexuální oblasti, sociálního parazitismu, prostituce, alkoholismu a užívání drog). Do ch.p. však jsou často zahrnovány i jevy, které se nacházejí v tolerančním limitu, a nejsou tedy značnou částí společnosti chápány jako deviace (jsou např. v souladu s právním vědomím a veř. míněním), nebo jsou pociťovány jako málo závažná odchylka od normy, stíhaná jen mírnými sankcemi. Jde zejm. o určité formy hosp. kriminality, např. drobnou spekulaci, neplacení či zatajování daní, o nezávazný přístup k výchově dětí, liberalismus v jejich sexuální či světonázorové výchově, o některé formy sexuálních deliktů (např. sexuální styk s mladistvou dívkou bez příznaků znásilnění apod.). Pod pojmem ch.p. je subsumována i část projevů kontrakultury a extrémní polit. chování. V polit. publicistice je pojem ch.p. používán jako běžný znevažující labelling. Věd. statut tohoto pojmu je sporný.

antisocial behaviour comportement antisocial antisoziales Verhalten comportamento antisociale

Literatura: viz deviace sociální, kriminologie.

Jiří Linhart