Kontrakultura

kontrakultura – (z lat. contra = proti) – kontrastní, opoziční typ kultury, resp. subkultury vzhledem k typu převládajícímu, dominantnímu, oficiálnímu v dané společnosti. Pro k. je typický nesouhlas s normami, hodnotami a idejemi oficiální kultury, zároveň ale závislost na ní, neboť pouze v jejím rámci k. nabývá smysl a její zákl. premisy jsou srozumitelné a realizovatelné. Vznik k. je spjat především s procesy kulturní změny a s kulturní dezintegrací spojenou s disfunkcí systému sociální kontroly. Ze s-gického a kulturologického hlediska je možné rozlišit k. vyrůstající na okraji společnosti v soc. deklasovaných prostředích narkomanů, alkoholiků, bezdomovců, kriminálních živlů, vězňů (viz též gang, galerka) a k. zrozené z protestu a snah realizovat určitý soc., uměl., polit., ekologický nebo jiný program, který není obsažen v oficiální kultuře a vedl by k její transformaci. Zvýšený zájem spol. věd o problematiku k. je spjat zejm. s radikálním a masovým charakterem protestních hnutí mládeže, která se stala jedním z typických kult. symptomů 2. poloviny 20. st. K. se projevuje odlišným životním stylem souvisejícím s odlišnými kulturními vzory. Je možné setkat se s k., které svou kritiku umírněně omezují na vybrané oblasti oficiální kultury, stejně jako s radikálními k., které směřují k negaci celého kult. systému. Kontrakult. hnutí v mnoha případech usilují o vytvoření alternativní kultury (viz např. komuny hippies v 60. l., anarchistické squatery 80. a 90. l., findhornskou nadaci i různé novodobé náb. sekty).

counterculture contre-culture Gegenkultur, Konterkultur controcultura

Literatura: Jawlowska, A.: Drogi kontrakultury. Warszawa 1975; Roszak, T.: The Making of Counter Culture. Reflections on the Technocratic Society and its Youthful Oposition. New York 1968; Yinger, J. M.: Countercultures. New York 1982.

Václav Soukup