Galérka

galérka – (z ital. galleria = tunel, průchod, pasáž) – z mnoha významů jsou s-gicky relevantní jen dva. První je slangový a označoval diváky na divadelní galérii, rekrutující se z nemajetných vrstev. Šlo obvykle o studenty a jejich přátele, ale též o širší lidové vrstvy zajímající se o divadlo (balet, operu, koncerty), kteří neměli finanční prostředky na zakoupení dražších vstupenek. Z g. se rekrutovala část divadelní klaky. G. byla též ta část publika, která nejhlasitěji komentovala představení a určovala atmosféru v hledišti. V druhém, spíše liter. žargonu označuje g. obvykle podsvětí, tedy komunitu zlodějů, prostitutek, pasáků, podvodníků, vyděděnců, obecně osob „na pokraji společnosti“. Výraz g., běžně používaný v soudničkách a detektivních románech, je odvozen od osob, které přihlížely na místech vyhrazených pro diváky (tedy „na galerii“) soudnímu přelíčení, v němž jako obžalovaní vystupovali členové jejich komunity. Mnozí z přihlížejících vystupovali dříve též v roli obžalovaného a i obžalovaný již obvykle znal svoji roli z pozice diváka. Vystoupení před soudem (v roli obžalovaného, svědka či oběti) a podstoupení trestu představovalo význ. okamžik v životě člena g.. Soud a trest osvědčoval jeho schopnost chovat se důstojně a v souladu s normami g.. G. byla charakterizována svérázným životním stylem, způsobem jednání, zvl. jazykem s prvky argotu, svébytným pojetím cti a dobré pověsti, spec. zvyky. V soudničkách se ustálilo pojetí líčící g. jako obdobu městských středních vrstev s poněkud posunutou, nikoliv však zcela protikladnou stupnicí hodnot. G. pak byla pojata jako protiklad k modernímu, institucionalizovanému zločinu, který nerespektuje žádná pravidla a jde nelítostně za svými zištnými cíli. Do prostředí g. byly situovány larmoyantní příběhy (Batalion, Tonka Šibenice) a celá tato komunita byla pojata jako soc. báze novodobého městského folklóru.

underworld, gangland galerie Unterwelt malavita

Jiří Linhart