Koeficienty statistické: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 25: Řádek 25:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kendall, M. G.'' – ''Stuart, A.'': The Advanced Theory of Statistics. Vol. I., II., III. London 1962; ''Řehák, J.'' – ''Řeháková, B.'': Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha 1986.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kendall, M. G.'' – ''Stuart, A.'': The Advanced Theory of Statistics. Vol. I., II., III. London 1962; ''Řehák, J.'' – ''Řeháková, B.'': Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha 1986.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Řehák Jan|Jan Řehák]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Řehák Jan|Jan Řehák]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Řehák Jan]]
 
[[Kategorie:Aut: Řehák Jan]]
 
[[Kategorie:Metodologie/matematicko-statistické metody v sociologii]]
 
[[Kategorie:Metodologie/matematicko-statistické metody v sociologii]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02

koeficienty statistické – označení pro míry dat (funkce dat), které vyjadřují (indikují) stupeň přesně definovaných vlastností dat nebo odhadují vhodně interpretovatelné parametry statist. složení. Mají přímou interpretaci v statistické analýze dat. Většinou jsou normalizované v intervalu [math][0, 1][/math], [math][-1, +1][/math], [math][0, 100][/math] apod., nebo jsou standardizované. Nejčastější typy k.s. se týkají: 1. vlastností statist. řady a rozložení četností (koeficienty variace, asymetrie, šikmosti, špičatosti); 2. vztahů mezi proměnnými (koeficient determinace, koeficient korelace, koeficient asociace, regrese, explanační síly, predikční síly, koeficient parciální korelace, parciální asociace, regrese, koeficient vícenásobné korelace, korelační poměr, index korelace); 3. komparace souborů (koeficient neshody, rozdílnosti); 4. vlastností dvou(více)-rozměrného rozložení (koeficient symetrie, stability, strukturní shody atd.); 5. různých charakteristik vlastností, postupů, výsledků metody (koeficient determinace, predikce atd.). K.s. netvoří samostatnou souhrnnou statistickou třídu (nemají souhrnnou teorii) – jednotlivé k.s. se liší vlastnostmi, teor. základy a interpretací. Patří k nim i míry jinak označované: indexy (např. korelace), poměry (korelační, šancí). V praxi se také zavádějí ad hoc koeficienty, vyjadřující požadované vlastnosti dat podle interpretačních úloh a výzk. kontextu. Aby k.s měl praktický význam, musí splňovat požadavky: a) interpretability – hodnoty vyjadřují stupeň operacionalizované vlastnosti a jsou známy jeho interpretační nejednoznačnosti a nedostatky (např. nulová hodnota korelačního koeficientu); b) odvození statist. vlastností – testy významnosti, způsoby odhadu a intervaly spolehlivosti, srovnání s jinými měrami a vlastnostmi optimality; c) praktické dostupnosti – algoritmus výpočtu, možnost použití v rychlých analýzách, zahrnutí do statist. programů.

statistical coefficients coefficients statistiques statistische Koeffizienten coefficienti statistici

Literatura: Kendall, M. G.Stuart, A.: The Advanced Theory of Statistics. Vol. I., II., III. London 1962; Řehák, J.Řeháková, B.: Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha 1986.

Jan Řehák