Privatizace

privatizace – (z lat. privatus = soukromý, vlastní) – proces přeměny státních podniků na podniky soukromé. Tzv. reprivatizace je převod původně soukromých, potom zestátněných podniků opět od soukromého vlastnictví. P. je tedy zásadní změnou vlastnických vztahů, která je svázána s mnoha změnami mezilidských vztahů, způsobů jednání, stylem práce i života. Běžně ekon. příčinou p. bývají špatné hosp. výsledky státních podniků. Motivy p. či reprivatizace mohou být ale i polit., buď dílčí, nebo komplexní, což je případ postkom. zemí tzv. východního bloku, kde je p. jedním z nejvýzn. problémů ekon. i spol. transformace. Na komplexní p. je nutno pohlížet jako na proces sociální změny s mnoha komponentami, ve kterém dochází ke střetu zájmů, vyhrocují se konfliktní situace apod. Z hlediska s-gie je zajímavé především to, že se v něm formují nové společenské skupiny (a zanikají některá stará uskupení), vznikají nové mobilitní kanály, nová kritéria statusu, prestiže. Dochází k restrukturaci společnosti i jejího vědomí, hodnotového a normativního systému. Vytvářejí se nové vzory chování vázané na nové profese a nové pracovní funkce. Vynořují se soc. problémy nového typu. Konkrétní podoba těchto změn záleží na konkrétních způsobech provádění p. a jejím tempu. Zaběhané mechanismy na úrovni organizace hosp. jednotek i v myšlení lidí se někdy stávají brzdou p. Ta z tohoto hlediska představuje destabilizační mechanismus narážející na inertní body dosavadního systému i na jeho obranné automatismy. Pro systémy i jednotlivce je p. velkým nárokem na schopnost adaptace spojeným s nutností vstřebat příliv nových informací, opustit návykové chování, získat nové dovednosti, novou hodnotovou orientaci. Řadě lidí přináší p. nutnost rekvalifikace a někdy i celkové resocializace.

privatization privatisation Privatisierung privatizzazione

Literatura: Stiglitz, J. E.: Economics of the Public Sector. 1988.

Irena Keményová