Prostředí geografické: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
(Přidána poslední věta Viz též heslo podmínky geografické v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Tatham, G.'': Environmentalism and Possibilism. In: ''Taylor, G.'' ed.: Geography in the Twentieth Century. London 1951; viz též [[geografie]], [[determinismus geografický]]. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Tatham, G.'': Environmentalism and Possibilism. In: ''Taylor, G.'' ed.: Geography in the Twentieth Century. London 1951; viz též [[geografie]], [[determinismus geografický]]. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Heřmanová Eva|Eva Heřmanová]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Heřmanová Eva]] | [[Kategorie:Aut: Heřmanová Eva]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]] | [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]] | ||
| + | ---- | ||
| + | <span class="see-also">Viz též heslo [[podmínky geografické (MSgS)|podmínky geografické]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span> | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18
prostředí geografické – (z řec. geógrafia = popis země) – označení pro prostor přiléhající k zemskému povrchu, který zahrnuje komplex objektů a jevů živé i neživé přírody (tj. ovzduší, vodstvo, půdní kryt, zemskou kůru, rostlinstvo a živočišstvo), vyvíjí se podle přír. zákonů a je přetvářen i výrobní a kult. činností lidí. Kromě pojmu p.g. se lze často v podobném významu setkat i s pojmem krajinná sféra, resp. geografická sféra (viz též geografie) a v kontextu soudobé ekologie s pojmem přírodní prostředí. Běžně se předpokládá, že v počátečních fázích vývoje člověka a společnosti determinovalo geogr. prostředí jak samotnou existenci, tak typ činnosti člověka a bylo přirozenou základnou i příčinou odlišného vývoje lidských pospolitostí. Postupně se stupeň závislosti člověka na tomto prostředí snižoval. Geografický determinismus prosazující se koncem 19. a na počátku 20. st. přeceňoval vliv p.g. na spol. diferenciaci a přisuzoval lidem značně pasivní úlohu (F. Ratzel, E. Ch. Semple a další). Byl následován snahou o zpřesnění a „zvědečtění“, vysvětlení vlivu lidského faktoru (E. Huntington a další). Alternativním směrem je posibilismus, tj. názor, že prostředí vytváří příležitosti pro určitý okruh lidských reakcí a člověk má možnost mezi nimi volit, nebo probabilismus, hlásající, že fyzické prostředí sice samo neurčuje lidské reakce, přesto ale některé podmiňuje s větší pravděpodobností než jiné. Geogr. determinismus ovšem zároveň vyústil v geopolitiku. S pojmem p.g. bývá někdy zaměňován pojem životní prostředí, který ale kromě přír. prostředí zahrnuje i tzv. tech. prostředí (výrobní, dopravní, obytnou, obslužnou, rekreační infrastrukturu) a sociální prostředí. Na problém se ovšem lze dívat i tak, že ve skutečnosti existuje jedno jediné, celistvé prostředí, zaplněné přír. a lidskými výtvory i lidmi samými. (Viz též environmentalismus.)
geographic environment milieu géographique geographische Umwelt ambiente geografico
Literatura: Tatham, G.: Environmentalism and Possibilism. In: Taylor, G. ed.: Geography in the Twentieth Century. London 1951; viz též geografie, determinismus geografický.
Viz též heslo podmínky geografické v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)