Sociologie povolání

sociologie povolání – někdy je považována za samostatnou disciplínu, většinou je ale chápána jako součást sociologie práce zabývající se specif. pracovními aktivitami – profesemi, které jsou důsledkem dělby práce, a jejich nositeli, vykonavateli. S.p. odlišuje povolání (profesi) od zaměstnání, kterým je konkrétní pracovně právní úvazek s vymezenými právy a povinnostmi. Hlavními a častými tématy s.p., zkoumanými i v mezinár. komparaci, je klasifikace povolání a její význam pro stratifikaci, profesionální struktura, obsah a vývoj nároků na povolání v souvislosti s technol. a spol. změnami, prestiž jednotlivých povolání, profesionální mobilita, výběr povolání a jeho motivace, vytváření soc. typů ze skupin povolání, procesy profesionalizace, resp. profesionalismus. Počátky s.p. lze hledat v popisech povolání prováděných na základě analýzy určité práce (např. horníků, textilních dělníků) v dílech lékařů a sociálních reformátorů 19. st. I později se s.p. vyvíjela především v rámci s-gie práce, souběžně je ale její problematika obsažena v dílech o soc. mobilitě (P. A. Sorokin), soc. činnostech a institucích (v souvislosti s analýzou byrokracie, resp. administrativy, např. u M. Webera, G. Gurvitche, H. Fayola, M. Croziera) a vybraných skupin povolání, jako jsou manažeři, dělníci, administrativní zaměstnanci (u Ch. W. Millse, A. Touraina, G. P.Friedmanna aj.). Ve vlastní s.p. je kladen značný důraz na empir. výzkum. V čes. s-gii má výzkum povolání vlastní tradici, vyskytuje se už ve 30. l. (A. I. Bláha, A. Obrdlík), po r. 1960 i 1989 je součástí reprezentativních výzk. projektů (viz zejm. výzkum čsl. společnosti P. Machonina a jeho týmu v r. 1967 i 1993).

sociology of occupations sociologie d'occupation (de la profession) Berufssoziologie (Betriebsoziologie) sociologia delle professioni

Literatura: Bláha, I. A.: Sociologie dělníka a sedláka. Praha 1930; Obrdlík, A.: Povolání a veřejné blaho. Praha 1937; Nosow, S. – Form, H. eds.: Man, Work, Society. New York 1962.

Jitka Havlová