Filosofický časopis: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Relativně vyšší zastoupení sociologických nebo k sociologii směřujících příspěvků na stránkách ''Filosofického časopisu'' na konci padesátých a v šedesátých letech souviselo s postupným etablováním marxistické sociologie a absencí jejího vlastního periodika. Ve ''Filosofickém časopise'' publikovali Bedřich Bauman, Irena [[Dubská Irena|Dubská]], Karel Mácha, Dragoslav [[Slejška Dragoslav|Slejška]] a další. Později se uveřejňování takovýchto studií stalo spíše marginální záležitostí. V období normalizace se jednalo prakticky jen o práce ze sociologie náboženství (Ivan Holý, Josef Karola, František Křenek, Jiří Loukotka, Aleš [[Sekot Aleš|Sekot]]), o sociologii tzv. životního způsobu (Blanka [[Filipcová Blanka|Filipcová]]) nebo o obecné proklamativní texty (Jindřich [[Filipec Jindřich|Filipec]], Ladislav Hrzal, Andrej Sirácky). V současnosti jsou sociologické či spíše sociálněteoretické stati na stránkách ''Filosofického časopisu'' výjimkou. | Relativně vyšší zastoupení sociologických nebo k sociologii směřujících příspěvků na stránkách ''Filosofického časopisu'' na konci padesátých a v šedesátých letech souviselo s postupným etablováním marxistické sociologie a absencí jejího vlastního periodika. Ve ''Filosofickém časopise'' publikovali Bedřich Bauman, Irena [[Dubská Irena|Dubská]], Karel Mácha, Dragoslav [[Slejška Dragoslav|Slejška]] a další. Později se uveřejňování takovýchto studií stalo spíše marginální záležitostí. V období normalizace se jednalo prakticky jen o práce ze sociologie náboženství (Ivan Holý, Josef Karola, František Křenek, Jiří Loukotka, Aleš [[Sekot Aleš|Sekot]]), o sociologii tzv. životního způsobu (Blanka [[Filipcová Blanka|Filipcová]]) nebo o obecné proklamativní texty (Jindřich [[Filipec Jindřich|Filipec]], Ladislav Hrzal, Andrej Sirácky). V současnosti jsou sociologické či spíše sociálněteoretické stati na stránkách ''Filosofického časopisu'' výjimkou. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | ||
[[Kategorie:Vědecká a odborná periodika ]] | [[Kategorie:Vědecká a odborná periodika ]] | ||
[[Kategorie:SIZCSg]] | [[Kategorie:SIZCSg]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:04
Filosofický časopis (1953–)
Filosofický časopis byl v padesátých letech 20. století, po nuceném zániku České mysli a dalších starších akademických časopisů, koncipován jako ústřední odborné periodikum české marxistické filosofie. Periodicita byla určena šestkrát ročně, vydavatelem se stal Kabinet pro filosofii ČSAV, pozdější Filosofický ústav ČSAV / AV ČR (od roku 1957). Časopis vedli Ladislav Rieger (1953–1955), Vladimír Ruml (1956–1964), Miloš Kaláb (1965–1966), Milan Průcha (1966–1970), Jan Kamarýt (1970), Jakub Netopilík (1971–1989) a Petr Horák (od 1990). V současnosti je šéfredaktorem James Hill.
Proměny fungování a obsahu Filosofického časopisu v období vlády komunistického režimu odrážely vývoj oficiální československé filosofie: časopis začínal ostrými, ideologicky pojatými kritikami veškeré předmarxistické filosofie a „úchylek“ od oficiálního marxismu, později, zejména v průběhu šedesátých let, se otevřel širšímu a vědečtějšímu pojetí filosofie (vč. „revizionismu“ jeho autorů a redaktorů). Na počátku tzv. normalizace časopis opět brojil proti „pravicovým živlům“ v české filosofii a namnoze ztratil odbornou relevanci, situace se však zvolna zlepšovala a po zásadní proměně redakční rady v roce 1990 se Filosofický časopis stal standardním akademickým periodikem.
Relativně vyšší zastoupení sociologických nebo k sociologii směřujících příspěvků na stránkách Filosofického časopisu na konci padesátých a v šedesátých letech souviselo s postupným etablováním marxistické sociologie a absencí jejího vlastního periodika. Ve Filosofickém časopise publikovali Bedřich Bauman, Irena Dubská, Karel Mácha, Dragoslav Slejška a další. Později se uveřejňování takovýchto studií stalo spíše marginální záležitostí. V období normalizace se jednalo prakticky jen o práce ze sociologie náboženství (Ivan Holý, Josef Karola, František Křenek, Jiří Loukotka, Aleš Sekot), o sociologii tzv. životního způsobu (Blanka Filipcová) nebo o obecné proklamativní texty (Jindřich Filipec, Ladislav Hrzal, Andrej Sirácky). V současnosti jsou sociologické či spíše sociálněteoretické stati na stránkách Filosofického časopisu výjimkou.