Anketa

anketa – (z fr. enquete) – v širokém pojetí jakékoliv dotazování standardizovanými technikami, většinou s použitím dotazníku. Toto široké pojetí je blízké tomu, jak chápe a. nejširší veřejnost. Užší pojetí spojuje a. s dotazníkovými akcemi sdělovacích prostředků (rozhlasu, televize, novin, časopisů), se spec. formou zařazení dotazovaných do zkoumaného souboru tzv. samovýběrem a s jednoduchým typem otázek, kterých nebývá mnoho. Pro a. v tomto užším pojetí je charakteristická min. kontrola výběru dotazovaných a procesu vyplňování anketního dotazníku. Původně a nejčastěji byla a. používána pro zjišťování reakce čtenářů či posluchačů na určitý názor, pořad apod., později pro analogické cíle v dalších oblastech, např. pro sledování názorů odborníků na nějaký problém, pro zkoumání účinnosti propagačních akcí, při výzkumu polit. postojů i při získávání doplňkových informací k hlavním technikám s-gického šetření. Ve srovnání s technikou dotazníkového šetření používá a. většinou uzavřené otázky umožňující snadnou orientaci v problému a rychlou odpověď. Použití filtračních otázek není vhodné. Protože při aplikaci a. není kontrolován výběr respondentů, nelze zpravidla hodnotit reprezentativitu výběrového souboru stejným způsobem jako při šetřeních založených na metodách pravděpodobnostního výběru. Vychýlení výběrového souboru je v a. dáno nejčastěji: 1. intenzívnějším zapojením osob, které mají potřebu realizovat se v kontaktech s nějakou (mnohdy libovolnou) institucí (mohou to být osoby s omezeným spektrem soc. vztahů, tedy důchodci, ženy v domácnosti i grafomani apod.); 2. vyšším zastoupením skupin s vyhraněnými postoji ke zkoumanému tématu.

Závažným limitem a. je její menší návratnost, tj. nevýhodnější poměr mezi počtem rozeslaných a vyplněných dotazníků, který má ovšem svoji s-gickou vypovídací hodnotu (např. o aktuálnosti tematiky, zainteresovanosti různých soc. skupin, „choulostivosti“ tématu apod.). Zkoumání návratnosti a. a jejímu zvyšování se věnuje systematicky B. Z. Doktorov. Návratnost a., pohybující se na úrovni 1–3 % nebo i nižší, je zvyšována zpravidla příslibem určitých odměn, slosováním vyplněných a. apod. (výjimečně lze dosáhnout návratnosti přes 50 %). Podle typu použitého komunikačního prostředku se rozlišuje a. novinová, poštovní, rozhlasová a předávaná (návštěvníkům výstav či kult. a jiných akcí). Tzv. telefonní anketa splňuje uvedená kritéria užšího vymezení a. jen zčásti, protože může mít zcela reprezentativní formu. Z hlediska organizace šetření lze rozlišit např. a. anonymní či neanonymní, slosovatelné apod. Při přípravě a. je nutno kromě běžných pravidel pro sestavení dotazníku brát v úvahu i specifiku způsobu distribuce a. v potenciální zkoumané populaci. Při tištěné podobě a. jde zejm. o výraznou a srozumitelnou grafickou úpravu. Dále je třeba vážit okamžik realizace a., lhůty pro vyplnění a zpětné odeslání dotazníků výzk. instituci. Časový faktor hraje v návratnosti a. roli stejně významnou jako výběr místa, situace rozdávání a. a její vhodné uvedení, vysvětlení. S-gická analýza odpovědí a. bývá prováděna většinou standardními metodami počítačového zpracování, které umožňují rychlé poskytnutí jednoduché informace. Metodol. je zajímavé zkoumání demogr. a soc. struktury respondentů a. I když v s-gických výzkumech má a. ve srovnání s ostatními postupy jen doplňkový význam, u některých témat při požadavku rychlé orientace v problému je nezastupitelná.

survey, opinion pol enquête Umfrage inchiesta, indagine

Literatura: viz dotazování, techniky sběru informací.

Pavel Dvořák

---

Viz též heslo anketa v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)