Akademismus

akademismus – (z řec. akademeia = háj zasvěcený bohu Akademovi) – pojem používaný většinou v pejorativním významu jako označení nedynamického, šablonovitého způsobu uměl. a věd. práce, vedoucího k povrchně vytříbeným, ale myšlenkově prázdným výsledkům. Hist. je pojem a. odvozen od pojmu akademie a je spojován s uměním, které fr. Academie zhruba od dob Colbertových (od 60. l. 17. st.) a pod jeho vlivem vyučovala a vnucovala společnosti jako normu a kritérium vkusu. Toto umění bylo postaveno na klasicistním vzoru a na doktríně ortodoxního racionalismu. Vysoký formální status školy, její monopol uměl. výchovy a později i silná kontrola nad ekon. podmínkami existence umělců prostřednictvím regulace trhu umění stimulovala na jedné straně produkci „akademického umění“ (nazývaného kritiky „akademickým kýčem“), na druhé straně provokovala tvorbu „nezávislého“ či „neoficiálního“ umění, často záměrně stavěného do opozice k a. Později už se termín a. nevázal k čistě klasicistnímu vzoru, ale vždy býval spojován s povrchním, popisným realismem s prvky adorace stávajících soc. vztahů a poměrů (znázorňování a idealizované líčení oficiálně uznávaných autorit, hrdinů, význ. událostí, celospol. úspěchů). Např. část uměl. produkce označovaná termínem socialistický realismus měla rysy akademického umění. Analogicky se začal termín a. používal i v oblasti vědy, i když se zde vyskytuje i jeho nehodnotící pojetí (viz sociologie akademická). Obecně se dnes a. vyskytuje v každé společnosti úměrně k síle tradice monopolizace umění a vědy, vkusu, školství, trhu uměl. a věd. produkce. Historie většinou zatlačuje tzv. akademická díla do pozadí spol. vědomí, ubírá jim ekon. i spol. hodnotu.

academism académisme Akademismus accademismo

Alena Vodáková