Diferenciace mzdová: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Baumol, W. J.'' – ''Blinder, A. S.'': Economics – Principles and Policy. 1988. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Baumol, W. J.'' – ''Blinder, A. S.'': Economics – Principles and Policy. 1988. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Keményová Irena|Irena Keményová]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Keményová Irena]] | [[Kategorie:Aut: Keményová Irena]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]] | [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01
diferenciace mzdová – (z lat. diferre = odchylovat, lišit se) – rozdíly v mzdách odrážející rozdíly v kvalifikaci, schopnostech a výkonu pracovníků i rozdíly v podmínkách jejich práce. Z analýzy nabídky a poptávky na trhu práce vyplývá, že mzdy jsou relativně vysoké tam, kde je poptávka vysoká a nabídka nízká, zatímco na trzích s nízkou poptávkou a vysokou nabídkou jsou relativně nízké. Poptávka po práci je odvozena od poptávky po produktu, který pracovní síla vyrábí. Nabídku práce ovlivňuje množství práceschopné populace, pracovní podmínky, atraktivnost jednotlivých zaměstnání a požadavky na předchozí odbornou přípravu a vzdělání, popř. možnost vstupu do profese. Většinou tam, kde jsou lidé vystaveni rizikovým faktorům a nepříjemným pracovním podmínkám, lze dostat vyšší mzdu. V této souvislosti se hovoří o tzv. kompenzujících rozdílech ve mzdách, které slouží ke kompenzaci nepeněžních rozdílů mezi profesemi. Vyššího příjmu dosahují také pracovníci v profesích, kterým předchází dlouhá doba odborné přípravy (viz kvalifikace). Diferenciace existuje i v rámci zaměstnání se stejnými požadavky na odbornou přípravu a předchozí vzdělání, a to podle množství a kvality pracovního výkonu. Dalším faktorem působícím na d.m. je mobilita pracovní síly a to, že adaptační procesy na pracovním trhu probíhají pomalu ve srovnání s trhy ostatních výrobních faktorů. V rámci jednotlivých profesí i mezi profesemi samými může být d.m. výsledkem mzdových vyjednávání odborů. Důvodem d.m. může být i diskriminace různých skupin obyv. (podle rasy, pohlaví apod.). Někdy se pojem d.m. staví do protikladu k pojmu mzdová nivelizace a oba jsou interpretovány ve vztahu k pracovní motivaci nebo k pojmu sociální spravedlnosti. Vysoké mzdy mohou být důsledkem určitých spol. privilegií. Velká rozpětí mezd mohou podle okolností působit motivačně i demotivačně. Při posuzování d.m. je třeba přihlížet k celkové mzdové úrovni. Soc. tlaky většinou zvedají dolní hranici mezd na úroveň životního minima, a tím de facto snižují d.m. Rozdíl v mzdách mezi geogr. regiony posiluje migraci za prací a přináší řadu dalších soc. dopadů. Trvalejší vysoké mzdové ohodnocení práce v určitých profesích zvyšuje atraktivitu příslušných oborů vzdělání a ovlivňuje i školskou politiku.
wage differentiation disparités de salaires Lohndifferenzierung differenziazione salariale
Literatura: Baumol, W. J. – Blinder, A. S.: Economics – Principles and Policy. 1988.