Dopolavoro

dopolavoro – (z it. dopo = po, lavoro = práce, tj. „po práci“) – fašistická organizace zajišťující využívání volného času nejširším vrstvám obyv. Je to součást fašistické soc. politiky plnící převážně pacifikační, náborové a indoktrinační funkce. Organizace Opera nazionale Dopolavoro byla založena v r. 1923. Poskytovala svým členům různé výhody, zejm. slevy na dráze při zakoupení vstupenek do divadla, na koncerty a sportovní utkání. Podporovala též zájmovou činnost, zvl. zahrádkaření, sport, turistiku a ochotnické divadlo. Členství bylo přístupné všem s výjimkou polit. podezřelých. Organizace podléhala přímo generálnímu tajemníkovi fašistické strany, v provinciích pak provinčním vůdcům. Byla organizována jak podle územního, tak podle oborového principu. Podle vzoru d. byla založena též nacistická organizace Kraft durch Freude. Fašistická politika podpory volného času byla v meziválečném období široce komentována z různých pozic (u nás ji např. oceňoval mj. E. Chalupný). Současná s-gie volného času nevěnuje d. již velkou pozornost, je studováno většinou v rámci s-gie fašismu. D. vycházelo z ideologie korporatismu a bylo nástrojem sociální demagogie a manipulace s nejširšími vrstvami.

dopolavoro dopolavoro, „aprè le travail“ dopolavoro, Opera Nazionale Dopolavoro dopolavoro

Literatura: viz fašismus.

Jiří Linhart