Konstruktivismus sociologický: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Berger, P.'' – ''Luckmann, T.'': The Social Construction of Reality. London 1971; ''Giddens, A.'': Central Problems in Social Theory: Action, Structure and Contradiction in Social Analysis. London 1983; ''Willey, N.'': The Current Interregnum in American Sociology. ''Social'' Research, 1985, č.1.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Berger, P.'' – ''Luckmann, T.'': The Social Construction of Reality. London 1971; ''Giddens, A.'': Central Problems in Social Theory: Action, Structure and Contradiction in Social Analysis. London 1983; ''Willey, N.'': The Current Interregnum in American Sociology. ''Social'' Research, 1985, č.1.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Verze z 11. 12. 2017, 17:02

konstruktivismus sociologický – (z lat. construere = sestrojit, složit po vrstvách, hromadit) – souhrnné označení pro skupinu s-gických směrů, škol a koncepcí, které v opozici vůči s-gickému objektivismu a naturalismu zdůrazňují, že soc. svět není individuu, tedy soc. aktéru jako aktivnímu účastníkovi spol. života, prostě objektivně dán jako fakt nebo jako věc ve smyslu durkheimovského sociologismu, ale je neustále znovu, kontinuálně konstruován v procesu sociální interakce a sociální komunikace. V tomto širokém smyslu lze za konstruktivistické pokládat takové školy a směry, jako je symbolický interakcionismus, fenomenologická sociologie, existencialistická sociologie a etnometodologie. Celé konstruktivistické hnutí, jež vytlačilo na přelomu 60. a 70. l. postupně strukturní funkcionalismus a neopozitivismus z role dominantních paradigmat, bylo silně ovlivněno brit. lingvistickou filozofií, zejm. koncepcí J. L. Austina, dílem pozdního L. Wittgensteina, hermeneutikou a samozřejmě s-gickou reinterpretací díla E. Husserla, kterou provedl A. Schütz. V k.s. se mimořádně význ. úloha v procesu konstrukce soc. světa připisuje jazyku, který svět nejen zobrazuje a vyjadřuje, ale také spoluutváří, je nejen nástrojem soc. komunikace, ale i konstituce soc. života. Významy nelze na soc. objektech pouze odkrývat, jako by v nich byly předem přítomny, protože významy jsou na objekty teprve kladeny soc. aktéry. Jak se mění významy, které jsou objektům přisuzovány interpretačními a komunikačními aktivitami, tak se mění i povaha soc. skutečnosti. Zajímavým pokusem o syntézu, byť poněkud eklektickou, konstruktivistického a tradičně objektivistického paradigmatu je teorie strukturace A. Giddense.

sociological constructivism constructivisme sociologique soziologischer Konstruktivismus costruttivismo sociologico

Literatura: Berger, P.Luckmann, T.: The Social Construction of Reality. London 1971; Giddens, A.: Central Problems in Social Theory: Action, Structure and Contradiction in Social Analysis. London 1983; Willey, N.: The Current Interregnum in American Sociology. Social Research, 1985, č.1.

Miloslav Petrusek