Socialismus družstevní

socialismus družstevní – vyhraněná a dosud vlivná koncepce socialismu, vycházející z představ, že dobrovolné sdružování výrobců je klíčem k odstranění většiny soc. problémů. Zákl. soc. jednotkou mají být dobrovolná sdružení výrobců – konzumentů (falangy, družstva, asociace, nár. dílny apod.), fakticky nahrazující stát. Základem soc. změny, která má vést k rozvoji lidských schopností a růstu produktivity práce, je přeměna námezdně pracujících v samostatné výrobce. Mezi teoretiky s.d. jsou zařazováni především R. Owen, F. M. Ch. Fourier, L. Blanc, P. Leroux a E. Cabet, z novějších zejm. Ch. Gide. V čes. zemích byl velkou postavou s.d. Fr. Modráček, jehož koncepce „družstevního řádu socialistického“, ostře namířená proti státnímu socialismu, byla kombinací s.d. a fabiánského socialismu. Zákl. hosp. jednotkou v průmyslu i zemědělství měla být družstva; doly, hutě a doprava měly patřit zemím a obcím, nikoliv státu. Koncentraci hosp. funkcí v rukou státu nepokládal Modráček za vhodnou, neboť v kombinaci s polit. a správní mocí by vytvářela nebezpečí pro svobodu individuí a vedla k růstu administrativy. S.d. byl ovlivněn také E. Štern, jehož koncepce byla blízká skupinovému socialismu. (Viz též družstevnictví, fourierismus, socialismus gildový.)

cooperative socialism socialisme coopératif genossenschaftlicher Sozialismus socialismo cooperativo

Literatura: Galandauer, J.: Vznik Československé republiky 1918. Programy, projekty, předpoklady. Praha 1988; Gide, Ch. – Rist, Ch.: Dějiny nauk národohospodářských. Od doby fysiokratů až po naše dny. Praha 1928.

Jiří Linhart