Šnobl Jaroslav

Šnobl Jaroslav

7. září 1904
22. července 1975 v Praze

Studoval na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze a na Vysoké škole politické a sociální v Praze, studium však musel v roce 1949 z politických důvodů ukončit. V letech 1945–46 byl členem národohospodářské komise Ústřední rady odborů, spolupracoval se Státní plánovací komisí a zúčastnil se výzkumných prací z oblasti sociologie podniku na Ostravsku. Od roku 1946 byl vedoucím oddělení sociologického výzkumu na generálním ředitelství československých hutí, popularizoval sociologii průmyslu jako přednášející a organizátor vzdělávání vedoucích hospodářských pracovníků. V období po komunistickém převratu se stal zaměstnancem sociálněpolitického odboru ministerstva těžkého průmyslu, v roce 1965 odešel do důchodu. V 60. letech se stal členem Československé sociologické společnosti při ČSAV.

Šnobl formuloval předmět sociologie podniku jako „syntézu poznatků o sociálním životě jednotlivých zaměstnanců i podnikového kolektivu a o vzájemných lidských vztazích jak uvnitř podniku, tak i navenek“ (Antonín Vaněk). Jeho koncepce „vnitřního náboru v podniku“ (1947) byla balancováním mezi poznatky průmyslové sociologie s její pozorností věnovanou motivaci jedinců a formování pracovních skupin a dobovým důrazem na masově politické působení a výchovu „nového člověka lnou­cího k podniku za současného zvyšování jeho všeobecné, sociální, zdra­votní i kulturní úrovně“. Věrnost podniku překračující generace měla sytit vzorné podniky jako ohniska „nového pojetí národního života na cestě k socialistické budoucnosti“.

Šnobl patřil ke skupině sociologů, kteří se k sociologii propracovali v prostředí znárodněných velkých podniků v bezprostředně poválečném období tzv. třetí republiky. Vedle něho do této skupiny patřili – z mladší generace – například Vladimír Čech (*1920) nebo Eduard Jukl (*1921). Vedle pochopitelného zájmu o empirické metody výzkumu kladli důraz na racionální plánování a organizaci průmyslového podniku a na intervencionistické řešení sociálních a psychologických problémů. S nástupem komunistické diktatury obvykle přešli na administrativní či řídící pozice, ale později, když to bylo možné, se k sociologii vraceli.

Studie: Sociologický výzkum a vnitřní nábor v podniku (Sociální problémy 1947); Příspěvek k problematice vývoje průmyslové sociologie a psychologie v Československu (Sociologický časopis 1968).

Literatura: Vladimír Čech: Úvodem k příspěvku Jaroslava Šnobla (Sociologický časopis 4, 1968, 3: 398–399).

Jiří Večerník