Aféra

aféra – (z fr. affaire = věc, záležitost, obchod, také válka, souboj, soudní pře, nepříjemnost) – nepříjemná, někoho kompromitující, veřejně nebo poloveřejně projednávaná událost, odhalující většinou hrubé porušení spol. norem, hodnot a zásad, spojená alespoň u části veřejnosti s intenzívním zážitkem dysforie (viz euforie sociální). Známé a. se týkají vesměs tzv. nejvyšších kruhů, tedy význ. politiků, podnikatelů, umělců, vědců, veř. činných osob. Své a. však mají i organizace, závody, menší města, vesnice i rodinné (příbuzenecké) kolektivity. A. se týkají např. špionáže, zpronevěry, korupce, nevěry, sexuálních či jiných aberací. Může jít o chování, které je běžně pokládáno za „chování v normě“ (např. příležitostná nevěra), za určitých okolností však vede ke skandálu, vzbuzuje senzaci a přerůstá v a. K tomu, aby se ze skandálu stala a., je obvykle třeba, aby nějaká soc. skupina (zájmová či nátlaková) měla zájem na kompromitaci určité osoby či za ní stojící skupiny (např. vlády) a aby i veřejné mínění bylo dostatečně citlivé na ten typ soc. problémů, jejichž závažnost a. odhaluje. A. je tedy vesměs (ve svém makrospol. významu) nástrojem polit. nebo skup. boje, její efekty mají polit. dosah a mění poměr sil i obsahy veř. mínění. Významné a. se staly pojmy a symboly. Vystupují v historii pod samostatnými jmény, např. Dreyfusova aféra, Irangate; z čes. historie je známá tzv. hilsneriáda, v níž aktivně vystoupil T. G. Masaryk proti obvinění Židů z praxe rituálních vražd. A. vedou ke krystalizaci a restrukturaci veř. mínění, neboť díky široké publicitě většina lidí zaujímá k a. konkrétní postoj. Pro osoby, jichž se týká, má a. obvykle vážné následky, vede i k ostrakismu. S-gický zájem o a. se soustřeďuje zejm. na jejich soc. důsledky a na záměry osob, které a. vyvolávají. A. ale nejsou prozatím předmětem systematičtější s-gické analýzy.

scandal, sensation affaire, scandale Affäre caso

-- Jiří Linhart