Filosofický časopis
Filosofický časopis (1953–)
Filosofický časopis byl v padesátých letech 20. století, po nuceném zániku České mysli a dalších starších akademických časopisů, koncipován jako ústřední odborné periodikum české marxistické filosofie. Periodicita byla určena šestkrát ročně, vydavatelem se stal Kabinet pro filosofii ČSAV, pozdější Filosofický ústav ČSAV / AV ČR (od roku 1957). Časopis vedli Ladislav Rieger (1953–1955), Vladimír Ruml (1956–1964), Miloš Kaláb (1965–1966), Milan Průcha (1966–1970), Jan Kamarýt (1970), Jakub Netopilík (1971–1989) a Petr Horák (od 1990). V současnosti je šéfredaktorem James Hill.
Proměny fungování a obsahu Filosofického časopisu v období vlády komunistického režimu odrážely vývoj oficiální československé filosofie: časopis začínal ostrými, ideologicky pojatými kritikami veškeré předmarxistické filosofie a „úchylek“ od oficiálního marxismu, později, zejména v průběhu šedesátých let, se otevřel širšímu a vědečtějšímu pojetí filosofie (vč. „revizionismu“ jeho autorů a redaktorů). Na počátku tzv. normalizace časopis opět brojil proti „pravicovým živlům“ v české filosofii a namnoze ztratil odbornou relevanci, situace se však zvolna zlepšovala a po zásadní proměně redakční rady v roce 1990 se Filosofický časopis stal standardním akademickým periodikem.
Relativně vyšší zastoupení sociologických nebo k sociologii směřujících příspěvků na stránkách Filosofického časopisu na konci padesátých a v šedesátých letech souviselo s postupným etablováním marxistické sociologie a absencí jejího vlastního periodika. Ve Filosofickém časopise publikovali Bedřich Bauman, Irena Dubská, Karel Mácha, Dragoslav Slejška a další. Později se uveřejňování takovýchto studií stalo spíše marginální záležitostí. V období normalizace se jednalo prakticky jen o práce ze sociologie náboženství (Ivan Holý, Josef Karola, František Křenek, Jiří Loukotka, Aleš Sekot), o sociologii tzv. životního způsobu (Blanka Filipcová) nebo o obecné proklamativní texty (Jindřich Filipec, Ladislav Hrzal, Andrej Sirácky). V současnosti jsou sociologické či spíše sociálněteoretické stati na stránkách Filosofického časopisu výjimkou.