Společnost technetronní
společnost technetronní – jedna z variant pojetí postindustriální společnosti, jejíž charakter i vývoj je určován především rozvojem vědy a techniky, se zvl. důrazem na technologii a elektroniku, od nichž je termín odvozen. Autorem pojmu s.t. i koncepce technetronní éry jako nové etapy ve vývoji lidstva a koncepce s.t. jako společnosti odpovídající tomuto vývojovému stádiu je Z. Brzeziński. Jednotlivé momenty se objevily v jeho pracích již v 60. l., především v díle Amerika v technetronním věku, nejuceleněji svou koncepci vyložil v práci z r. 1970 Mezi dvěma věky. Úloha Ameriky v technotronní éře. Podle Brzezinského se USA v 2. polovině 20. st. nacházejí v etapě přechodu k s.t., čímž se stávají „první globální společností v dějinách“. S.t. je ale modelem spíše pro 21. st. K jejím zákl. rysům patří: 1. rozhodující vliv na život společnosti i jednotlivce má věda a technika, které se stávají stále důležitějším zdrojem inovací a nejvýzn. faktorem spol. změn; 2. nejdůležitější sférou není prům. výroba, ale oblast služeb, přičemž automatizace a kybernetizace osvobozují člověka od obsluhy strojů; 3. znalosti se stávají nástrojem moci a efektivní mobilizace talentů důležitou cestou k získání moci (polit. elita se proto stále více utváří podle míry znalostí); 4. prohlubuje se depersonalizace ekon. moci, vzájemná závislost mezi státními institucemi (včetně armády) a věd. a prům. institucemi; 5. velice význ. roli mají univerzity, které jsou jako „továrny na myšlení“ zdrojem polit. plánování a soc. inovace; 6. průvodním jevem s.t. je „krize institucionalizovaných ideologií“ (podle Brzezińského soc. polit. vědomí lidí prochází 3 zákl. stadii: náboženským univerzalismem, nacionalismem a ideologickým univerzalismem jako nutným produktem technotronní éry, v níž vzniká „nová intelektuální syntéza“, „celosvětové vědomí“); 7. klíčovým problémem s.t. je otázka, jak harmonicky spojit osobní svobodu člověka se spol. „plánováním“; 8. hlavní problémy nejširších vrstev se již netýkají materiální, nýbrž psych. stránky jejich života (např. problémy ztráty kvalifikace, bezpečnosti, cestování, využívání volného času apod.); 9. vzrůstá možnost redukovat soc. konflikty do kvantifikovatelných mezí a stále více je cílevědomě ovlivňovat, přičemž narůstající pragmatický přístup k řešení soc. problémů stimuluje ochranu lidských hodnot a zároveň snižuje úlohu ideologií; 10. rozvoj masových sdělovacích prostředků (zejm. televize) vtahuje do polit. života mnohem početnější část obyv. a současně poskytuje určité možnosti jeho ovlivňování; 11. roste zájem lidí o přizpůsobování vědy jejich potřebám a o kvalitu života (v celkovém, nejen materiálním smyslu); 12. zvýrazňuje se problém účasti širokých vrstev obyv. na spol. rozhodování (včetně dalších emancipačních snah žen) ; problém „politického“ odcizení, které je provázeno buď „únikem do vnitřní emigrace“, nebo fází „násilných destruktivních vnitřních bojů“; 13. nastává zásadní změna ve vzdělávání, které je všeobecně dostupné a jehož potřeba se projevuje po celý život, protože lidé musí stále zvyšovat svou kvalifikaci.
technetronic society société technetronnique technotrone Gesellschaft società tecnotronica
Literatura: Brzeziński, Z.: America in the Technetronic Age. New York 1967; Brzeziński, Z.: Between Two Ages. America's Role in the Technetronic Era. New York 1970.
Viz též heslo společnost technetronická v Petruskových Společnostech (2006)