Kvalita života
kvalita života – málo propracovaný pojem s-gické, futurologické a soc. reformátorské provenience. Označuje kval. parametry lidského života, způsobu života, stylu života, životní úrovně, životních podmínek společnosti. Je určen především protikladem k objemovým, makroagregátovým ekon. a se ziskem souvisejícím kritériím výkonnosti a úspěšnosti spol. systému. Na úrovni života jednotlivce bývá idea k.ž. stavěna proti tzv. konzumnímu životnímu stylu s jeho preferencí vlastnictví spotřebních předmětů, které samo o sobě (podle kritiků konzumenství) nemůže člověka plně uspokojit a nahradit mu redukování či absenci uspokojování jiných potřeb, zejm. duchovního charakteru. V této souvislosti k.ž. představuje něco, co překračuje čistě materiální potřeby, které je možné uspokojit prostřednictvím zboží, a vztahuje se k tzv. postmateriálním hodnotám (viz postmaterialismus). V návaznosti na nespokojenost s některými rysy současnosti a na jejich kritiku byla představa k.ž., resp. dosažení její žádoucí podoby, situována jednoznačně do budoucnosti (k.ž. je pojem velmi často využívaný v rámci současné futurologie).
Pojem k.ž. je užíván zhruba ve čtyřech distinktních určeních: 1. Je to odborný pojem vyjadřující a operacionalizující kval. stránky životních procesů a kritéria jejich hodnocení (neexistuje však obecněji přijímané a současně dostatečně konkrétní vymezení k.ž. – mezi pojetími jednotlivých autorů jsou i značné rozdíly). K.ž. je posuzována především podle indikátorů životního prostředí, ukazatelů zdraví a nemoci, úrovně bydlení a rekreace, mezilidských vztahů, volného času, soc. i technologických charakteristik práce, možností podílet se na řízení společnosti, podle osobní i kolekt. bezpečnosti, soc. jistot a občanských svobod. Stále větší význam mají indikátory odvozené z řešení globálních problémů, zejm. vyjadřujících ekologické stránky života. Některá pojetí kladou důraz na subjektivní hodnocení (spokojenost jednotlivce se svým životem); v rámci tzv. hnutí sociálních ukazatelů se však naopak projevuje snaha nalézat objektivnější kritéria. K.ž. je studována buď jako souhrn dílčích „kvalit“ jednotlivých stránek a složek života, nebo holisticky jako celek s vlastní strukturou a významem. Mnohdy je zcela redukována na zjišťování úrovní spokojenosti s daným stavem. 2. Je to programové polit. heslo, obracející pozornost široké veřejnosti na nové úkoly společnosti, přesahující materiální, hmotnou úroveň a vojenskou sílu. Do politiky jej zavedli v 60. l. am. prezidenti J. F. Kennedy a L. B. Johnson, poslední zejm. v programech tzv. Velké společnosti (The Great Society) a Nádherné Ameriky (The Beautiful America). Zde mj. šlo o změnu image USA: obraz „amerického způsobu života“ měl být zproštěn jisté nekulturnosti, tvrdého, nelítostného „boje o život“, všeobecné nejistoty, určitého primitivismu, vykořisťovatelských prvků; do popředí se naopak měly dostat momenty spolupráce, pomoci rozvojovým zemím, úcty k menšinám i tzv. barevným, vysoký životní standard zbavený manýr zbohatlíků, okázalé spotřeby apod. V mezinár.polit. slovníku se poté objevily nové otázky: soutěž v k.ž., iniciativa v hledání životního smyslu, přitažlivost životních způsobů. 3. Je sociálním hnutím („za kvalitu života“) utvářejícím se zejm. v rámci různých širších ekologických, protikonzumeristických, protirasových hnutí, bojů za občanská práva apod. 4. Jde o reklamní, často zcela bezobsažný slogan objevující pro spotřebitele nové oblasti konzumu (zejm. spojené s volným časem, cestováním, dovolenou, koníčky, bydlením a vnímáním umění) a orientující konzumenta (v protikladu s původním záměrem) na oblast prestižní, demonstrativní spotřeby. Koncepce k.ž., tak jak ji v 50. l. proponovali J. K. Galbraith a D. Riesman, obsahovala výrazné prvky kritičnosti vůči am. způsobu života. Postupně se stále více a více rozšiřoval okruh problémů, které zahrnovala. Prostřednictvím k.ž. je vytvářen nový obraz světa a člověka, kde východisko ze současného neuspokojivého stavu je spatřováno především v hledání kvalitativně jiné interpretace bytí (výrazně patrné je to zejm. v teoriích rozvíjených od konce 70. l., v nichž se k.ž. nespojuje již jen s motem „žít lépe“, ale spíše „žít jinak“).
quality of life qualité de la vie Lebensqualität qualità della vita
Literatura: Dufková, J.: Pojetí kvality života v současné nemarxistické sociologii. Sociologický časopis, 22, 1986, č. 2; Eppler, E.: Masstabe für eine humane Leistungsgesellschaft. Lebensstandart oder Lebensqualität. Stuttgart 1974; Friedrichs, G. ed.: Aufgabe Zukunft: Qualität des Lebens. Frankfurt 1972; Fromm, E.: (1976) Mít nebo být? Praha 1992; Grosse, H. – Puschmann, M.: „Qualität des Lebens“. Ausweg oder Irreführung. Berlin 1974; Lebensqualität Konkrete Vorschlage zu einem abstrakten Begriff. Frankfurt 1975; Swoboda, H.: Die Qualität des Lebens. Stuttgart 1973.