Jazyk národní
jazyk národní – jazyk, kterým se běžně dorozumívají příslušníci určitého národa, jeden z podstatných znaků, kterým se (vedle znaků geomorfologických, ekon. a soc.-kult.) většinou (ne vždy) liší jeden národ od druhého. Vědomí příslušnosti k určitému národu se kromě jiných faktorů opírá o existenci a používání j.n., k němuž se získává citová vazba jako k mateřskému jazyku a který lze charakterizovat také jako sílu integrující příslušníky národa do jednoho celku. Integrující roli hraje zejm. j.n., který byl v dlouhé historii jediným dorozumívacím prostředkem na určitém území, pro určité etnikum, ale i j.n., který byl původně jazykem jednoho etnického společenství, které svým dlouhodobějším dominantním postavením na určitém území vytlačilo jazyky ostatních etnických společenství. Druhý případ svědčí o tom, že j.n. nemusí být jazykem původního obyv. v daném etnickém prostoru. Jako j.n. může dokonce sloužit jazyk převzatý v procesu akulturace od etnika, které nikdy daný prostor neobývalo. Souvisí to s odlišnostmi v procesech formování novodobých národů. Jednotlivé j.n. nejsou zcela jednolité, jsou různým způsobem vnitřně diferenciovány, zejm. na útvary standardní či spisovné (viz jazyk spisovný) a nestandardní, nespisovné, teritoriálně na jednotlivé dialekty, soc. a profesně se vydělují slangy, někdy se odlišuje jazyk městského obyv. a venkovského obyv. I když j.n. žije tradicí, předává se z generace na generaci, existují i menší rozdíly generační – jazyk dětí se vždy poněkud liší od jazyka rodičů. J.n. jsou jazyky přirozené, živé, vyvíjející se jazyky, na nichž lze identifikovat kult. změny nár. společenství. J.n. není jen prostředkem dorozumívání jeho členů, ale je i význ. kult. hodnotou. Svého jazyka se národ nevzdává, i když mu to (zejm. v případě početně malých nár. společenství) přináší jisté nevýhody. Problémem se někdy stává vztah j.n. k jazykům národnostních menšin, kodifikace jeho nových vývojových forem, tolerance vůči nespisovným podobám apod. Tyto problémy se snaží řešit nár. jazyková politika, která hlavně stvrzuje normativní váhu určité podoby j.n. a určuje jeho úřední působnost. Kultivace j.n. probíhá zejm. prostřednictvím slovesného umění.
national language langue nationale Nationalsprache lingua nazionale
-- Jiřina Hůrková
-- Alena Vodáková