Klub
klub – (z angl. club = palice, kyj; na spolkové schůzky se zvalo palicí, která se posílala po členech) – spontánně vzniklá nebo cílevědomě ustavená asociace nebo organizace sdružující osoby na základě společného zájmu v nejrůznějších oblastech spol. života. Podle oblasti zájmu, zaměření organizace a stupně formalizace lze k. různým způsobem specifikovat. 1. Z hlediska obsahu činnosti je možné odlišit k. polit., resp. stavovské, jednu z nejstarších podob k., kdy plnil funkci politické strany nebo zájmového, příp. profesního sdružení (zejm. ve Francii a Anglii 17.–19. st.). Pozůstatkem tohoto typu k. jsou poslanecké k. v zemích s parlamentní demokracií, shromažďující poslance jednotlivých stran s cílem koordinace postupu v parlamentu. 2. Patrně nejpočetnější skupinu tvoří spol. k., které plní především funkci sdružovací, přičemž motiv sdružování dominuje nad obsahem činnosti, i když ani její zaměření nelze zcela pominout. Tento typ k. má dlouhou tradici především v Anglii a také v USA. V kontinentální Evropě se pro odlišné podmínky příliš neujal nebo se objevil pouze v úzkých, většinou soc. statusově vyšších či exkluzívních soc. skupinách a vrstvách, případně vyústil v podobný typ asociace – ve spolek, pro který je typická převaha zaměření činnosti nad samotným faktem sdružování. Pokud podobné k. existují dnes, plní spíše spec. funkce (např. k. důchodců). 3. Dalším význ. typem jsou k. vznikající na základě příslušnosti k určité socioprofesní skupině (k. lékařů, právníků, umělců, podnikatelů apod.) a k. ustavující se na základě specif. zájmové činnosti realizované profesionálně i neprofesionálně (k. sběratelů, chovatelů, ochránců přírody, přátel umění apod.). 4. Specif. odrůdou jsou k. obdivovatelů a příznivců uměl., polit., sportovních, věd. a jiných osobností (tzv. „fan kluby“). V čes. podmínkách se označení k. vžilo v posledních desetiletích zejm. pro dva typy zájmových činností: pro část kult. aktivit (kam až na malé výjimky termín k. vstoupil po r. 1945 v souvislosti s přebíráním terminologie ze SSSR) a pro sportovní činnosti (kde je termín převzat přímo nebo zprostředkovaně z angloamerické oblasti). Obsahem činnosti těchto k. je sdružování osob na základě společného zájmu o určitý typ činnosti, ať již jde o aktivní provozování sportu nebo organizační činnost.
Z hlediska typu organizace lze vyčlenit jako samostatný typ k. ustavené jako členské organizace, kde členství je vázáno na splnění určitých podmínek nebo přihlášení k určitým pravidlům; k. pak většinou funguje jako menší soc. skupina a komunikace mezi členy je převážně přímá, nezprostředkovaná. S tímto typem organizace se lze setkat u různých k. bez ohledu na obsah jejich činnosti. Charakteristický je však především pro k. polit., převažuje u spol. k. a částečně u k. sportovních. Méně častý je u k. s kult. posláním. Pro ně je typická forma návštěvnické organizace (k. mladých diváků, filmový k.). V tomto případě je k. nazývána kult. instituce, která nabízí kult. programy, umožňuje sdružování nebo společný výkon nějaké zájmové činnosti. Pro různé typy činností platí odlišná pravidla organizace skupin návštěvníků. Návštěva v k. je často spojena s nutností uhradit vstupné. Další org. formou v oblasti kultury a umění jsou k. jako odběratelské organizace. Členství v k. a splnění určitých podmínek odběru na principu subskripce zaručuje přednostní a někdy dokonce unikátní možnost získání určitých kult. statků (knih, grafik, gramofonových desek apod.), někdy i za ekon. a dalších výhod. Vysoký stupeň formalizace principů členství v k. lze nalézt především u k. výběrových, exkluzívních apod. Nízká formalizace převažuje naopak u k. typu návštěvnické skupiny, kde se utváří jen velmi volné a často i proměnlivé seskupení účastníků. Pod termínem k. se někdy rozumí též prostor pro klubovou činnost. V odborné literatuře bývalých social. zemí bylo používáno i označení zařízení klubového typu, což byla taková zařízení, která umožňovala činnost k. bez ohledu na název instituce, jež je provozovala. Nejčastěji šlo o kult. domy, závodní k., k. pracujících, osvětové besedy, k. mládeže, domy pionýrů a mládeže apod. Společným znakem těchto institucí je existence jedné nebo několika víceúčelových, příp. specializovaných shromažďovacích prostor.
club club Klub club, circolo
-- Josef Žák
-- Martin Matějů