Kovozemědělec
kovozemědělec – též kovorolník – tradiční název pro příslušníka početné a význ. soc. skupiny na vesnici, pro kterou je příznačné trvalé zaměstnání mimo zemědělství a současné vlastnictví domku na vesnici, příp. i malého hospodářství. Kovorolnický typ rodinného zemědělského hospodářství se vyznačuje tím, že část členů rodiny pracuje trvale mimo zemědělství a příjem ze zemědělské činnosti je pouze příjmem doplňkovým. Mezi k. patřili ale i domkáři bez vlastního hospodářství. Tradiční termín k. již nestačí k vyjádření dnešní skutečnosti, ačkoliv svůj původní obsah neztratil. Současným celoevrop. trendem je prohlubování diferenciace zemědělských podniků, přičemž se profilovaly tři typy: a) tradiční rolnická hospodářství s lidmi, jejichž hlavním zdrojem obživy jsou příjmy ze zemědělství; b) podniky, kde zemědělská činnost je vedlejším zdrojem příjmů (Nebenerwerbsbetriebe); c) podniky, kde zemědělství je doplňkovým zdrojem příjmů (Zuerwerbsbetriebe). Zvyšuje se počet a roste význam druhého a třetího typu podniků. V některých evrop. zemích jejich počet již dokonce převýšil (Rakousko), jinde se vyrovnal (SRN) nebo téměř vyrovnal počtu tradičních podniků (Francie, Finsko).
V historii zemědělství některých východoevrop. zemí se skupina k. stala důležitým nástrojem polit. boje. Svou příslušností k dělníkům, ale zároveň charakteristickou touhou po vlastnictví půdy měli rozpornou úlohu při tzv. social. revoluci v zemědělství. Jejich prostřednictvím prosazovala např. KSČ v l. 1950–1952 kolektivizaci zemědělství a učinila z nich průkopníky nového zemědělského družstevnictví. Později, v období rozvinutější industrializace, působili však proti dalšímu rozšiřování social. sektoru zemědělství, neboť práce v průmyslu jim poskytovala větší jistotu. Ve východoevrop. zemích, kde neproběhla úplná kolektivizace a združstevnění (např. v Polsku), jsou k. kontinuálně podstatnou částí soc. struktury vesnice. Změny ve vlastnických vztazích v 90. l. mohou vést ke zvýraznění významu této soc. kategorie ve všech bývalých social. zemích a k přiblížení západoevrop. vzorům. K. i jeho moderní podoby jsou specif. případem obecnější kombinace rozdílných existenčních postavení vlastníka a pracovníka za mzdu. Tato kombinace se vyskytuje i v průmyslu, v obchodu a jinde a často je průvodním jevem ekon. nedostatečnosti nebo ekon. transformace spol. systému.
part-time subsistens farmer agriculteur à temps partiel Halbbauer metalmezzadro
Literatura: Čiháková, K.: Sociologické a ekonomické problémy kovozemědělců. Praha 1968.