Bída

Verze z 10. 12. 2017, 17:52, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (import na produkční server)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

bída – situace, která nedovoluje jedinci, domácnosti či celé soc. vrstvě uspokojovat potřeby, jejichž uspokojování je v dané společnosti považováno za samozřejmé. Tento jev je nazýván také chudobou. Termín b. implikuje většinou představu drastičtějších forem chudoby a má silnou hist. a liter. konotaci. Škála různých stupňů b. sahá od bezprostřední hrozby smrti hladem, jemuž ročně na planetě podléhá 60 mil. lidí, přes zvýšené riziko ohrožení určitými chorobami až po pouhou neschopnost participovat na službách běžně přístupných zbytku společnosti. Ve všech případech ovšem b. soc. vyřazuje, způsobuje sociální degradaci, marginalizuje postižené a tím snižuje jejich šanci vlastní b. překonat. Rozvoj welfare state neboli státu blahobytu zejm. v průběhu 50. a 60. let problém b. v drsnějších podobách ve vyspělých zemích téměř vyřešil a jeho mírnější podoby značně utlumil (viz též stát sociální). Nijak výrazně se však nezmírnil problém b. v celosvět. měřítku, elementární předpoklady důstojného života jsou dnes upřeny více než jedné miliardě obyv. zeměkoule. Problém b. se do značné míry přeměnil z vnitřní sociální otázky v záležitost mezinár. vztahů na ose Sever – Jih. Interpretace příčin tohoto vývoje jsou rozdílné, vcelku však vystupuje problém b. v celosvět. měřítku jako neřešitelný, neboť je výrazem prohlubující se diskrepance mezi expanzivní tendencí lidské populace a omezeností zdrojů planety. Z nehodnotícího hlediska analyzoval pozitivní funkce b. pro kap. společnost H. Gans počátkem 70. l. V ekon. rovině umožňuje existence vrstev žijících v b. nalézat zájemce o špatně placenou a neatraktivní práci, nemocnice pro chudé slouží výcviku mediků a testování nových léků, soc. pracovníkům a badatelům v soc. oblasti zabezpečují chudí svojí existencí práci a přijatelný životní standard, kromě toho vytvářejí poptávku po obnošených a méně kvalitních věcech. Mezi soc. funkcemi b. uvádí Gans potěšení, které chudobní poskytují charitativně založeným lidem z vyšších vrstev (viz charita). Kromě toho pouhou svojí existencí automaticky zvyšují status všech ostatních. Gans konstatuje, že b. bude i v bohatých společnostech přetrvávat tak dlouho, dokud užitek plynoucí z ní pro určité vrstvy bude převažovat nad mírou její soc. dysfunkčnosti.

penury, poverty, misery misère Armut miseria

Literatura: Abel-Smith, B.Townsend, P.: The Poor and the Poorest. London 1965; Gans, H.: The Positive Functions of Poverty. American Journal of Sociology, 78, 1972.

-- Jan Keller