Evangelikalismus
evangelikalismus – (z řec. eu-angelia = dobré poselství) – význ. směr konzervativního protestantismu, v němž lze vysledovat 4 hlavní náb. tradice: 1. kalvinismus s jeho důrazem na predestinaci; 2. pietismus s důrazem na duchovní dokonalost; 3. metodismus s důrazem na osobní obrácení; 4. tradici biblicistických skupin, protestujících proti zpochybňování objektivní spolehlivosti bible. Dnes je e. nejrozšířenější v USA, kde představuje specif. nesourodý náb.-kult. fenomén, hluboce spjatý s teologickou tradicí reformace, s evrop. a později am. puritanismem. Za evangelikální protestanty se v 80. l. označilo 33 % am. populace. E. reprezentuje svět. názor dnešní am. střední třídy. S-gické výzkumy ukazují, že am. e., rozšířený mezi bělošským obyv. (téměř 90 % evangelikálů jsou běloši), je ve srovnání s jinými denominacemi zastoupen více ženami, vyššími věkovými ročníky, ženatými a vdanými. Koncentruje se do zemědělských oblastí a malých měst am. jihu a středního západu (tzv. Bible Belt), do nižších vzdělanostních, příjmových a zaměstnaneckých vrstev. S těmito charakteristikami souvisí i to, že si dnešní evangelikálové udržují odstup od institucionálních struktur, uchovávají si svůj konzervativní charakter a staví se proti procesům sekularizující modernizace. Jejich postoj je však umírněnější než stoupenců fundamentalismu z 1. poloviny 20. st., kteří se od moderní společnosti separovali jako exkluzívní náb. skupina. Pro e. je typický důraz na osobní jistotu rozhodnuté a citově prožívané víry i přesvědčení o nutnosti aktivní evangelizace. To se promítá i do běžného života evangelikálů a do jejich náb. praktik (intenzívní četba bible, církevní angažovanost). E. usiluje o čistší, jednodušší a autentičtější formy náb. zkušenosti, náb. pravdy, církevní autority a křesťanského života ve smyslu apoštolského křesťanství. Dnešní e. klade důraz na reformační princip „sola scriptura“, tzn. na slovo boží jako absolutní autoritu ve věcech náb. a morální pravdy a chování. E. se stal předmětem s-gického bádání od konce 70. l., ale jeho s-gické typologie nejsou jednotné. R. Quebedeaux rozlišuje separatistické fundamentalisty, otevřené fundamentalisty, evangelikály, nové evangelikály a mladé evangelikály. Jiní autoři dělí e. s ohledem na historii pouze na fundamentalisty a evangelikály. Komplexní práci o am. e. vypracoval J. D. Hunter, který fenomén e. vysvětluje v intencích s-gie poznání a v návaznosti na práce P. L. Bergera.
evangelicalism évangélicalisme Evangelikalismus evangelicalismo
Literatura: Hunter, J. D.: American Evangelicalism. New Brunswick 1983; Quedebeaux, R.: The Young Evangelicals. New York 1974; Wald, K. D.: Religion and Politics in the United States. New York 1987.