Internalizace
internalizace – (z lat. internus = vnitřní) – nevědomý, neuvědomovaný proces osvojování hodnotového a normativního systému dané společnosti individuem v procesu socializace, akulturace nebo enkulturace. I. většinou probíhá v dětství v rodině, ale i v dospělosti si jedinec musí osvojovat nové normy a přizpůsobovat se příp. změněnému hodnotovému systému. I. pak probíhá jako proces, který je sice silněji uvědomován, je tedy méně spontánní, ale ústí ve stejný výsledek: jedinec normu přijme za svou, norma se stává součástí jeho vlastní osobnosti. Jedinec proto automaticky jedná v souladu se soc. očekáváními (expektacemi) daného společenství a nepociťuje působení soc. normy jako vnější tlak. Proces i. je tedy komplementární k procesu sociální kontroly: zatímco soc. kontrola na jedince vykonává vnější tlak, výsledkem i. je vnitřní tlak na dodržování norem a respektování hodnotového řádu. Pojem i., pro nějž se někdy používá jako synonymum pojem interiorizace norem, je velice důležitý ve všech s-gických teoriích, které kladou důraz na řád, sociální stabilitu a sociální rovnováhu (tedy např. v koncepci T. Parsonse) a v soc.-psychol. teoriích formování osobnosti.
internalization internalisation Internalisierung interiorizzazione
Literatura: Parsons, T.: Family, Socialization and Interaction Process. Glencoe, London 1956; viz též enkulturace, socializace, norma, expektace.