Metoda binárních kontrastů

Verze z 11. 12. 2017, 17:02, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

metoda binárních kontrastů – (z lat. binarius, to z bini = po dvou) – jedna z typologických metod vycházející z představy, že kultura není nahodilým konvolutem kult. prvků či kult. vzorů, ale systémem s vnitřní strukturou integrovanou kult. hodnotami. Byla proponována C. K. M. Kluckhohnem (1956) jako nástroj všeobecné typologizace kultur, resp. společností. Žádná z kultur (společností) nemůže být podle Kluckhohna studována prismatem jiné kultury nebo z hlediska realizace nějaké univerzální hodnotové soustavy, ale pouze optikou vlastního systému hodnot. Její popis a analýza musí být tedy prováděny v termínech vlastních dané kultuře. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že všechny kultury reagují nějakým způsobem na některé typické situace vlastní člověku jako biol. druhu: např. na fakt existence dvou pohlaví, na potřebu jídla, sexu, tepla a bezpečí, na bezmocnost kojenců a nemohoucnost stáří. Tyto kulturní univerzálie jsou však v kulturách různorodým způsobem tematizovány a interpretovány a existují proto mezi ními rozdíly, které mohou být základem mezikult. srovnávání (crose cultural research) a typologie kultur. Kluckhohn navrhuje, aby kultury byly typologizovány na základě klíčových hodnot vztahujících se k relacím člověka k ostatním lidem, k bohům a přírodě. Objektivní testy by měly uspořádat hodnoty do binárních kontrastů, tedy tak, aby hodnoty stály vůči sobě v opozici, vylučovaly se. Testy by neměly být zatíženy kult. zkušeností; za optimální byly pokládány testy projektivní. Empir. šetření však ukázala, že uvnitř společností (kultur) existuje značná variabilita v chápání hodnot i jejich hierarchického uspořádání. Tato variabilita je podmíněna jak osobnostně, tak různými vlivy, zprostředkovanými zejm. akulturačními procesy. To vzbudilo zájem o výzkumy hodnot uvnitř kulturního jádra populace i o lepší diagnostiku osobnosti. Metoda sama byla inspirována strukturální lingvistikou (Jakobsonovou teorií distinktivních fonologických rysů). M.b.k. je spíš použitelná jako parciální přístup, a to i mimo původní teor. koncept. Předmětem typologizace přitom nemusí být jen kultury (společnosti), ale i hodnotové orientace jednotlivců.

method of binary contrasts méthode des contrastes binaires Methode der binären Kontraste metodo dei contrasti binari

Literatura: Kluckhohn, C. K. M.: Toward a Comparisons of Value-Emphases in Different Cultures. Chicago 1956; Kluckhohn, C. K. M.: Universal Categories of Culture. In: Kroeber, A. L. ed.: Anthropology Today. Chicago 1957.

Jiří Linhart