Společnost komplexní

Verze z 11. 12. 2017, 17:03, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

společnost komplexní – pojem používaný buď jako synonymum pro industriální společnost, nebo jako její bližší charakteristika. Podle J. A. Quinna je komplexní industriální společnost třetím velkým typem lidského sdružování. První typ reprezentují soběstačná společenství, pro něž je v oblasti technologie a kultury charakteristická výroba nástrojů, kontrola ohně, obdělávání polí, domestikace zvěře, používání jazyka jako zákl. prostředku komunikace, vznik umění a magie, v oblasti soc. a skup. charakteristik existence malých homogenních lokálních skupin, malé vzájemné kontakty mezi nimi, nerozvinutá dělba práce, vysoká úroveň bezprostředních kontaktů daná absencí písma, vysoký podíl univerzálně sdílených zvyků a věr a existence silné neformální kontroly. Druhý typ společností reprezentují civilizované neindustriální společnosti, v oblasti technologie a kultury charakterizované tavbou kovů, efektivním dálkovým transportem, existencí psaného jazyka, používáním hrnčířského kruhu, vznikem nových náboženství, rozvojem systematické filozofie, rozvojem matematiky a růstem specializovaných věr a v oblasti sociálně-skupinové novou dělbou práce založenou na jiných principech, než je věk a pohlaví, a vznikem specializovaných nadlokálních institucí. Oba tyto typy, které mají další soc.-skup. znaky společné, jsou spojeny tím, že společnost je do té míry vnitřně rozčleněna na samostatné, soběstačné segmenty, že spol. celek není ohrožen jejich destrukcí či dezorganizací. S.k. je charakterizována vznikem induktivní vědy, novými druhy energií, automatizací, používáním nových hmot, manipulací s živými organismy, v soc.-skup. oblasti vznikem velkých heterogenních populací, extrémní dělbou práce, růstem vzájemné závislosti, vysokým podílem nepřímého neosobního řízení, akcelerací soc. změny, pádem dominace rodinných a příbuzenských vztahů, obrovskou vertikální i horizontální mobilitou, růstem významu a nezbytnosti formální soc. kontroly a postupným převládáním společenství městského a velkoměstského typu. Úhrn těchto charakteristik vypovídá o komplexnosti industriální společnosti v tomto smyslu: 1. tyto společnosti jsou nesrovnatelně složitěji a bohatěji vnitřně strukturovány a diferencovány; 2. tato diferenciace vede k téměř totální závislosti jedněch částí spol. celku na jiných; 3. tato závislost je členy s.k. sice pociťována, ale protože není transparentní, není vnímána z její ohrožující stránky. Poškození funkcí jednoho třebas drobného segmentu může totiž vést ke kolapsu systémové povahy, a to jak na úrovni regionu, městské aglomerace, tak dokonce na úrovni globálního ohrožení lidské populace vůbec. Charakteristika společnosti jako komplexní je tedy jak pozitivní, výčtová a analytická, tak hodnotící. Pojem s.k. používali T. Parsons, G. Gurvitch a jiní velcí systematikové 20. st., postupně je však nahrazován jinými označeními v souvislosti s akcelerovanými změnami, které vedou k proměně s.k. industriálního typu ve společnost postindustriální. Ta je ovšem charakterizována podobnou komplexitou a dokonce ještě vyšší závislostí jedněch segmentů na druhých a celku na jednotlivých částech.

complex society société complexe komplexe Gesellschaft società complessa

Literatura: Quinn, J. A.: Sociology: A Systematic Analysis. Philadelphia 1963; Vidich, A. J.Bensam, J.: Small Town in Mass Society. New York 1958; Drucker, P.: The Anatomy of Industrial Order. New York 1962.

Miloslav Petrusek