Prohibice
prohibice – (z lat. prohibere = zakazovat, zdržovat) – zákaz výroby, dovozu a prodeje zejm. alkoholických nápojů. Nejznámější je p. z let 1919–1933 v USA, která dodnes vzbuzuje protichůdné názory a je s-gicky pozoruhodná jak motivacemi, které za ní stály, tak i spol. následky. Její prosazení nebylo jen souhrou okolností, dílem fanatismu či důsledkem nově nabytého volebního práva žen, jak to zjednodušeně interpretovali „mokří“ odpůrci „suchých“ zákonů. Předcházela jí téměř stoletá, ke konci čím dál intenzívnější kampaň spol., náb., dobročinných a jiných seskupení, organizací žen, abstinentského hnutí a polit. stran, které vystupovaly nejen proti alkoholismu, ale někdy i proti konzumu alkoholu vůbec. V l. 1874–1920 vzrůstal počet „suchých“ zón; těsně před zavedením p. existovaly analogické zákony už v polovině am. států a další provedly alespoň dílčí úpravy. Později tak mnoho kritizovaný prohibiční zákon přijal Kongres drtivou většinou hlasů. 177 tisíc krčem a výčepů, 1247 pivovarů a 507 lihovarů bylo zrušeno nebo přešlo na jinou výrobu. Prohibicionisté seskupili pod jednou zástavou různorodé směry. Pro protestanty z venkova šenky („saloons“) ztělesňovaly obyčeje přistěhovalců; pro progresivisty byly zdrojem polit. korupce; pro populisty nepříznivým následkem městského způsobu života; kap. podnikatelé v nich viděli ohrožení produktivity práce dělníků. V pozadí p. stál rovněž soc. reformismus, optimistické přesvědčení o odstranitelnosti zla a o převýchově občanů. Zvláštní roli hrály obavy před novými přistěhovalci, před středomořskou a slovanskou chudobou přicházející z odlišných civilizačních podmínek. Kromě rozdílného náb. a kult. zázemí mívali tito noví přistěhovalci zpravidla i shovívavější postoje k alkoholu; p. byla tak mj. pokusem kontrolovat jejich chování. P. byla spojována s obrovskými nadějemi, vyhlašována za jednu z největších událostí století, za zkušební kámen pravého amerikanismu, za novou éru životního stylu. Očekávalo se, že střízlivá Amerika bude nejsilnějším konkurentem na trhu.
První zprávy o účincích p. byly pozitivní: poklesla zločinnost, vyprazdňovaly se věznice, ubylo opilých na ulicích, utužil se rodinný život, zlepšily se celkové zdravotní, soc. a mravní poměry. Avšak v poměrně krátké době se dostavily rozporuplné nebo záporné vlivy, zejm. ve městech: tajné pálení, pašování alkoholu, vznik rozličných gangů a mafie. P. nakonec problémy související s alkoholem nevyřešila. Díky černému trhu se pilo dále a jedincům trpícím alkoholismem ve smyslu choroby byla prakticky znemožněna účinná léčba. Postupně čím dál tím víc ztrácela p. mezi obyv. příznivce a r. 1933 byla zrušena. P. zavedená v carském Rusku v předvečer 1. svět. války přinesla obdobné výsledky. Zpočátku stoupla produktivita práce, snížila se absence, zlepšily se rodinné vztahy a všeobecné mravy, vzrostl zájem o spol. život aj. Vládě však chyběly příjmy do státní pokladnice, musela zvyšovat daně, a tím vyvolala všeobecnou drahotu. Rozšířil se černý trh, konzumovaly se nekvalitní nápoje, na vesnici se rozbujelo pálení samohonky, která i později, už za sov. moci, zůstala důležitým ekvivalentem směny zboží. R. 1924 odhalili v SSSR milión aparatur na pálení a skutečný počet se odhadoval na 10 miliónů. R. 1927 zde bylo toto opatření zrušeno a byl zřízen státní monopol na výrobu vodky. Rovněž ve Finsku ztratila p. časem přitažlivost. Byla zde zavedena r. 1919 a zpočátku byla spojována s představami soc. a ekon. rozvoje, s ideály vlastenectví a nezávislosti, podporovanými děl. hnutím. Jako neúčinná právní norma se však postupně zkompromitovala a r. 1932 ji lidové referendum zrušilo.
V současné době oficiálně existuje p. v některých arabských zemích a v některých státech Indie. Třebaže se islámský model p. oceňuje jako unikátní jev (díky staleté indoktrinaci se tu vcelku pije méně než v jiných kulturách), ani zde se nepodařilo úplně zabránit pití alkoholu. Obecně se potvrdilo, že v zemích, kde je pití alkoholu rozšířené a kde je poměrně lehké vyrábět alkohol doma (nebo jej pašovat odjinud), nejsou drastická opatření prohibičního typu vhodným řešením. Dokumentují to i problémy, které se vynořily v rámci protialkoholické kampaně v SSSR po r. 1985: rozmáhající se ilegální pálení, deficit ve státním rozpočtu a ekon. nevyváženost, spekulace s prodejem alkoholu, katastrofální nedostatek cukru na trhu, konzumace zdraví škodlivých náhražek atd. Kampaň měla i nepříznivé spol.-polit. důsledky, neboť byla realizována administrativními metodami z předcházejícího období a pokoušela se řešit složité problémy „sociální chirurgií“. P. nelze zaměňovat se spol. kontrolou produkce a distribuce alkoholu a s opatřeními na ochranu před alkoholismem.
prohibition prohibition Prohibition proibizione
Literatura: Aaron, P. – David, M.: Temperance and Prohibition in America: A Historical Overview. In: Moore, M. H. – Gerstein, D. R. eds.: Alcohol and Public Policy. Washington 1981; Mc Carthy, R. G. – Douglass, E. M.: Prohibition and Repeal. In: Mc Carthy, R. G. ed.: Drinking and Intoxication. Selected Readings In the Social Attitudes and Controls. New Brunswick 1959; Gusfield, J. R.: Prohibition; the Impact of Political Utopianism. In: Braeman, J. – Bremmer, R. – Brody, D. eds.: Change and Continuity in the Twentieth-Century America: the 1920's. Columbus 1968; Levine, H.: The Birth of American Alcohol Control: Prohibition, the Power Elite and the Problem of Lawlessness. Contemporary Drug Problems, 12, 1985, č. 1.