Ekonomika vzdělání
ekonomika vzdělání – podobor ekonomie, rozvíjející se intenzívně od 60. l. 20. st., který v návaznosti na myšlenky ekon. klasiků o významu vzdělání aplikuje přístupy neoklasické ekonomie na vzdělání jako na význ. faktor produkce a její efektivnosti. Zabývá se vlivem vzdělání na ekon. růst, individ. a spol. návratností vzdělání, poptávkou po kvalifikovaných pracovnících na trhu práce, náklady na vzdělání a jeho financováním. Klíčový je pojem lidského kapitálu, inzerující vzdělání a kvalifikaci jako formu investování, jež přináší vyšší zisk jak nositeli, tak zaměstnavateli. Na vzdělání jsou aplikovány takové modely, jako je analýza vstupů a výstupů (input-output), nákladů a výnosů (cost-benefit analysis), nákladů a efektivnosti (cost-effectiveness), sledovány jsou elasticita poptávky a nabídky vzdělání vzhledem k ceně práce, sustituční elasticita atd. V poslední době se velká pozornost věnuje vlivu vzdělání na příjmovou distribuci, což přibližuje dále tematiku e.v. a sociální stratifikace. Podobně je analyzována role schopností a jejich dědičnosti, rodinné podmínky mezigeneračního přenosu a rozdíly kohort (viz kohortní analýza), což přibližuje tematiku e.v. problematice sociální mobility. Těžiště oboru spočívá ovšem v konstrukci ekonometrických modelů na makroúrovni, plánování vzdělání a mezinár. komparace.
economics of education économie de l'éducation Ökonomik der Bildung economia delî istruzione
Literatura: Psacharopoulos, G. (ed.): Economics of Education. Research and Studies. Oxford 1987.